3 C 265/2022-34 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 17 998,50 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] dne 30. 4. 2019 uzavřela se žalovanou Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [název] [anonymizováno] [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala poskytnutý úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách po 514,53 Kč, přičemž první splátka byla sjednána na den 12. 5. 2019. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 19% ročně. Žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 14. 9. 2020 přistoupila k zesplatnění úvěru. Dlužná částka ze smlouvy činí 17 998,50 Kč, je tvořena dlužnou jistinou ve výši 17 810,50 Kč a smluvními poplatky ve výši 188 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena ve prospěch žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021. Žalovaná svůj dluh nezaplatila ani po výzvě žalobkyně. 2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalované byl dán podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaná se nevyjádřila ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, i když byla současně upozorněna, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [název] [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že žalovaná dne 30. 4. 2019 uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky 20 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19 % ročně. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr v 72 měsíčních splátkách po 514,53 Kč. V celkové výši splátky byl započten též pravidelný měsíční poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 47 Kč. Dle čl. 11 smlouvy byla společnost [právnická osoba] oprávněna poskytnutý úvěr zesplatnit v případě porušení smlouvy žalovanou. Dle čl. 10 smlouvy je případem porušení mimo jiné skutečnost, že se klient dostane do prodlení s úhradou závazků vůči bance. 4. Ze Žádosti o úvěr bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalované splácet požadovaný úvěr. Bylo zjištěno, že žalovaná má průměrný čistý měsíční příjem 16 000 Kč, z jejího příjmu nejsou prováděny srážky ze mzdy, nesplácí žádné další závazky a nemá osoby, vůči nimž by měla vyživovací povinnost. 5. Z oznámení ze dne 16. 9. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že ke dni 14. 9. 2020 přistoupila k zesplatnění úvěru z důvodu porušování smluvních podmínek žalovanou. Zároveň vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky ve lhůtě do 30. 9. 2020. 6. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že dlužná jistina ze smlouvy činila ke dni 17. 9. 2021 částku 17 810,50 Kč a dlužné poplatky za pojištění činily celkem 188 Kč. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 ve spojení s její přílohou, oznámením o postoupení pohledávky a podacím archem ze dne 4. 10. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena společností [právnická osoba] žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2021 odeslaným dne 4. 10. 2021. 8. Podle předžalobní výzvy ze dne 12. 11. 2021 ve spojení s podacím archem z téhož dne žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. 9. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou platně sjednala smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně před sjednáním smlouvy ověřila schopnost žalované splácet požadovaný úvěr v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, když žalované poskytla úvěr ve sjednané výši, žalovaná však nikoli, když úvěr řádně nesplácela, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 14. 9. 2020. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena smlouvou ze dne 16. 9. 2021 ve prospěch žalobkyně, přičemž dlužná částka činí celkem 17 998,50 Kč a je tvořena dlužnou jistinou ve výši 17 810,50 Kč a dlužnými poplatky za pojištění ve výši 188 Kč. 10. Při svém rozhodování vycházel soud zejména z obsahu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), podle jehož ust. § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Na základě shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí podle výše citovaného § 2395 o. z. v plném rozsahu vyhověl. Dlužné poplatky za pojištění byly žalobkyni přiznány podle § 2782 o. z., podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádné důvody pro prodloužení zákonné lhůty. 12. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, má proto právo na náhradu svých nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Nad rámec zde uvedeného soud doplňuje, že žalobkyni nepřiznal odměnu za písemné podání ze dne 21. 10. 2022, neboť tímto podáním pouze žalobkyně korigovala svá žalobní tvrzení obsažená v žalobě. Skutečnosti uvedené v tomto podání žalobkyně mohla a měla uvést již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.