3 C 318/2022-31 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 12 950 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že žalovaný byl vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], který byl v centrálním registru vozidel evidovaný jako provozovaný, a k němuž žalovaný v období od 4. 2. 2021 do 30. 4. 2021 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni v důsledku uvedeného jako oprávněné právnické osobě vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na příspěvek ve výši 5 890 Kč, který se skládá ze základu příspěvku v částce 5 590 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva v částce 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku výzvou odeslanou žalovanému dne 26. 8. 2021, splatnost příspěvku nastala dne 9. 11. 2021. Dále žalobkyně uvedla, že osobní automobil [registrační značka] pak byl žalovaným provozován jako nepojištěný v období od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021, v důsledku čehož žalobkyni vznikl další nárok na příspěvek ve výši 7 060 Kč (z toho základ příspěvku 6 760 Kč a poplatek za mimosoudní uplatnění práva 300 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku výzvou odeslanou dne 16. 9. 2021, splatnost příspěvku pak nastala dne 30. 11. 2021. Dlužné částky v celkové výši 12 950 Kč žalovaný nezaplatil ani poté, co mu byla dne 24. 5. 2022 zaslána žalobkyní předžalobní výzva. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu ze dne 11. 10. 2022, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z jednotlivých listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 4. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 13. 12. 2022 a připojených osvědčení o registraci vozidla je zjištěno, že žalovaný je od 14. 11. 2019 registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], se zdvihovým objemem válců 1 998 cm3 a dále od 30. 8. 2019 registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], se zdvihovým objemem válců 1 999 cm3. 5. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 26. 8. 2021 ve spojení s výpisem Poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 4. 2. 2021 do 30. 4. 2021 ve výši 5 590 Kč a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, přičemž k úhradě příspěvku stanovila žalovanému lhůtu 60 dnů. 6. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 9. 2021 ve spojení s výpisem Poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně obdobně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za období od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 ve výši 6 760 Kč a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, přičemž k úhradě příspěvku stanovila žalovanému lhůtu rovněž 60 dnů. 7. Z upomínek ze dne 1. 12. 2021, 31. 12. 2021, 5. 1. 2022 a 27. 1. 2022 a dále z předžalobních upomínek ze dne 24. 5. 2022 ve spojení s částečnými výpisy podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, a to i prostřednictvím předžalobních výzev právní zástupkyně žalobkyně odeslaných žalovanému dne 24. 5. 2022. 8. Soud má za prokázané, že žalovaný byl od 4. 2. 2021 do 30. 4. 2021 evidován jako vlastník a provozovatel [značka automobilu], [registrační značka], se zdvihovým objemem válců 1 998 cm3, k němuž v předmětném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě základu zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 5 590 Kč a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, přičemž žalovanému stanovila lhůtu k zaplacení v délce 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala nejpozději dne 9. 11. 2021. Obdobně pak byl žalovaný od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 evidován jako vlastník a provozovatel [značka automobilu], [registrační značka], se zdvihovým objemem válců 1 999 cm3, k němuž v uvedeném období rovněž nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě základu zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 6 760 Kč a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, přičemž žalovanému stanovila lhůtu k zaplacení v délce 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala nejpozději dne 30. 11. 2021. Dne 24. 5. 2022 žalobkyně odeslala prostřednictvím právní zástupkyně žalovanému předžalobní výzvy, žalovaný však dlužné částky do dnešního dne nezaplatil. 9. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl a podle § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 12 950 Kč spolu, když dlužná částka je tvořena v případě vozidla [registrační značka] základem příspěvku ve výši 5 590 Kč (86 dní x 65 Kč) a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a v případě vozidla [registrační značka] základem příspěvku ve výši 6 760 Kč (104 dní x 65 Kč) a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Výše základu příspěvku přitom byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena ust. § 2 odst. 1 písm. f) a h) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dána aktivní legitimace žalobkyně, neboť žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v návaznosti na dílčí splatnosti jednotlivých dlužných částek. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádné skutečnosti odůvodňující prodloužení lhůty. 10. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, vůči žalovanému jí tedy vzniklo právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně tvoří účtovaná odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle §137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v souvislosti s písemným podáním ze dne 15. 12. 2022, neboť tímto podáním žalobkyně k výzvě soudu pouze doplnila důkazy, které měla a mohla označit již v rámci samotné žaloby.