3 C 48/2022-17 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného ve výši 2 x 24 Kč (48 Kč) a přirážek k jízdnému v souvislosti s využitím veřejné hromadné dopravou provozované žalobkyní - metra linkou B ve dnech 11. 7. 2020 a 2. 7. 2021. 2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný ve dnech 11. 7. 2021 a 2. 7. 2021 cestoval metrem – linkou B veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl v obou případech na místě vyzván k zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému. Žalovaný ničeho neuhradil, ode dne následujícího po jednotlivých přepravních kontrolách se tak ocitl v prodlení s úhradou pohledávky. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 48 Kč (2 x 24 Kč) a přirážky k jízdnému ve výši 3 000 Kč (2 x 1 500 Kč), tj. celkem 3 048 Kč, a to podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ustanoveními § 6 a § 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů České republiky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. 5. Tento rozsudek obsahuje zjednodušené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).