3 C 61/2022-16 — Okresní soud v Písku

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 9. 2021 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 15 526 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila žalobkyně tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 11. 3. 2016 Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 9 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně zápůjčku a dále částku 6 526 Kč tvořenou kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 938 Kč (úroková sazba činila dle smlouvy 21,90 % ročně), odměnou sjednanou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 088 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 346 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 20. 1. 2017. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, neboť z titulu smlouvy o zápůjčce nezaplatil ničeho. Aktivní procesní legitimaci ve sporu žalobkyně dovozuje ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, na základě níž pohledávku vůči žalovanému od právní předchůdkyně nabyla žalobkyně, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně vůči žalovanému nárokuje zaplacení částky 15 526 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč a dlužných poplatků ve výši 6 526 Kč, dále zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 845,38 Kč odpovídajícího úroku ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny 9 000 Kč od 21. 1. 2017 (marné uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře) do data postoupení pohledávky žalobkyni dne 24. 6. 2019, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 2 161,43 Kč odpovídajícímu zákonnému úroku ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 9 000 Kč od 16. 7. 2016 (marné uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky) opět do data postoupení pohledávky žalobkyni dne 24. 6. 2019, smluvního úroku ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny 9 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 9 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Po postoupení pohledávky nebylo žalobkyni žalovaným zaplaceno ničeho, přestože žalobkyně před podáním žaloby odeslala žalovanému písemnou výzvu k zaplacení dluhu. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto musel být zrušen. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň je soud poučil, že nevyjádří-li se k výzvě ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v rámci samotné žaloby, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud rozhodoval ve věci bez jednání na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Z jednotlivých žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 4. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 11. 3. 2016 včetně Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce tvořících nedílnou součást smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným (označeným jako„ zákazník“) smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti téhož dne finanční prostředky ve výši 9 000 Kč; žalovaný se oproti tomu smlouvou zavázal splácet poskytnutou částku s úrokem a poplatky v celkové výši 6 526 Kč (z toho částka 938 Kč připadající na smluvní úrok, částka 1 500 Kč připadající na administrativní činnost a částka 4 088 Kč na poplatek za hotovostní režim splátek), t. j. celkem částku 15 526 Kč, ve 45 týdenních splátkách po 346 Kč (poslední splátka ve výši 302 Kč), když splatnost první splátky nastává podle smlouvy do 7 dnů po dni poskytnutí zápůjčky. Úroková sazba byla sjednána Článkem 4 smluvních podmínek ve výši 21,90 % ročně. 5. Podle Tabulky umoření vyhotovené dne 4. 8. 2019 žalovaný z titulu smlouvy o zápůjčce nezaplatil ničeho. 6. Z obsahu Zákaznické karty ze dne 11. 3. 2016 je soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce ověřila informace poskytnuté jí žalovaným ohledně jeho schopnosti splácet úvěr mimo jiné předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek. Při poskytnutí úvěru tak bylo vycházeno z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 39 965 Kč a měsíčních výdajů ve výši 33 034 Kč. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 ve spojení s výpisem strany 110 seznamu postoupených pohledávek byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť předmětnou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ve prospěch žalobkyně, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému podle listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 24. 6. 2019 a podacího lístku ze dne 17. 7. 2019 právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno. 8. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 1. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 29. 1. 2021 je prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do 12. 2. 2021. 9. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným – poté, co posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr - dne 11. 3. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy částku 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou zápůjčku včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 15 526 Kč ve 45 týdenních splátkách, avšak z daného titulu nezaplatil ničeho. Žalovaný tak dluží částku 15 526 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč a dlužných poplatků ve výši 6 526 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, žalovanému bylo postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně písemně oznámeno. Dne 29. 1. 2021 byla právním zástupcem žalobkyně zaslána žalovanému předžalobní výzva. 10. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky ze smlouvy o zápůjčce se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), podle jehož ust. § 2390 smlouva o zápůjčce vznikne, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 11. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy o zápůjčce splnila, neboť žalovanému poskytla v hotovosti zápůjčku 9 000 Kč, žalovaný však nikoli, neboť poskytnutou zápůjčku nevrátil a stejně tak nezaplatil sjednaný smluvní úrok a dohodnuté poplatky. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, která nabyla pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na základě postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019, částku 15 526 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč a dlužných poplatků ve výši 6 526 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období do 24. 6. 2019 ve výši 2 161,43 Kč, kapitalizovaným smluvní úrok za období do 24. 6. 2019 ve výši 4 845,38 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 9 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ohledně výše úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému bylo uloženo podle § 160 odst. 1 o. s. ř. zaplatit dlužnou částku žalobkyni do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku, když soud nezjistil žádné skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní pomoci (převzetí věci, výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky [číslo] Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů ve výš