3 C 69/2022-16 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 1 018 Kč s příslušenstvím, přičemž podání žaloby odůvodnila tím, že žalovaný dne 10. 8. 2017 využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], a cestoval vlakem [číslo] mezi stanicemi Blatní a Závišín bez platné jízdenky. Žalovaný neuhradil stanovené jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč podle Tarifu Českých drah. Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která tuto následně postoupila žalobkyně. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po předžalobní výzvě žalobkyni. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto musel být zrušen. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s takovým postupem vyjádřily obě strany souhlas (žalobkyně již v rámci samotné žaloby, žalovaný se pak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil k výzvě soudu ze dne 8. 2. 2022 tak, že s uvedeným postupem soudu nesouhlasí). 3. Podle předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný cestoval dne 10. 8. 2017 ve vlaku [číslo] společnosti [právnická osoba], mezi stanicemi Blatná a Závišín bez platného jízdního dokladu, nezaplatil jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč stanovené [právnická osoba] Totožnost žalovaného přitom byla zjištěna pověřeným zaměstnancem právní předchůdkyně žalobkyně. Pohledávka vůči žalovanému byla navazujícími smlouvami o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Dne 27. 4. 2019 byla žalovanému zaslána právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzva. 4. Soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 018 Kč podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), ve spojení s § 37 odst. 5 písm. b), c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a Tarifem právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna advokátky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky MS ČR č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátní tarif“, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle §14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 6. Tento rozsudek obsahuje zjednodušené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).