3 C 91/2022-29 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 2 110 Kč z titulu nezaplacení pojistného a souvisejících poplatků dle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 29. 10. 2019, jejímž předmětem byl pojistný produkt„ [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizováno]“. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však následně musel být zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň je soud poučil, že nevyjádří-li se k výzvě ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu ze dne 4. 3. 2022 ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 29. 10. 2019 Pojistnou smlouvu Autopojištění Combi Plus [číslo] s počátkem pojištění téhož dne, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný se smlouvou zavázal platit pojistné ve čtvrtletní výši 1349 Kč (roční pojistné bylo sjednáno částkou 5 394 Kč), neuhradil však pojistné splatné dne 29. 7. 2020. V souladu s obsahem čl. 4 všeobecných pojistných podmínek došlo ke dni 29. 10. 2020 k jednostrannému zvýšení pojistného žalobkyní na částku 1 851 Kč. Kromě dlužného pojistného za období od 29. 7. 2020 do 5. 11. 2020, kdy pojistný vztah zanikl v důsledku neplacení pojistného, ve výši 1 510 Kč vznikl žalobkyni nárok na zaplacení poplatků v celkové výši 600 Kč, a to dle Sazebníku poplatků za vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění žalobkyně, který tvořil součást pojistné smlouvy, v souvislosti s odesláním upomínek ze dne 14. 9. 2020 a 14. 12. 2020. Dlužné pojistné a poplatky nebyly žalovaným zaplaceny ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně odeslané žalovanému dne 19. 3. 2021. 4. Žalovaný je občanem Slovenské republiky s pobytem na území České republiky. Mezinárodní příslušnost obecných soudů České republiky je dána Článkem 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným hmotným právem, podle něhož se řídí vztahy mezi účastníky řízení, je podle Článku 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, právo české. 5. Pojistný vztah mezi účastníky se řídí § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Soud žalobě podle výše citovaného ust. § 2758 odst. 1 o. z. v celém rozsahu vyhověl, neboť je zjištěno, že žalobkyně z pozice pojistitele své povinnosti z pojistné smlouvy splnila, zatímco žalovaný nikoli, neboť nezaplatil sjednané pojistné za období od 29. 7. 2020 do 5. 11. 2020, ani poplatky stanovené sazebníkem žalobkyně pro případ zaslání upomínek k zaplacení dluhu. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v kapitalizované výši za období do podání žaloby. Lhůta k plnění pak byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro prodloužení lhůty. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, vznikl jí tedy vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle §14b odst. 1, odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s písemným podáním ze dne 25. 4. 2022, neboť toto podání obsahovalo pouze doplnění tvrzení a důkazů, které mohly a měly být obsaženy již v samotné žalobě. 8. Tento rozsudek obsahuje pouze zjednodušené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).