4 C 155/2022-13 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se svou žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá po žalované zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná se dne 26. 4. 2021 přepravovala na lince právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] podnik [územní celek], a.s. bez platného jízdního dokladu, čímž jí vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jízdné ve výši 16 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tj. celkem 1 516 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 11. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen. 3. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaná dne 26. 4. 2021 ve 12:09 hodin cestovala na lince [číslo] veřejné hromadné dopravy provozované [anonymizováno] podnikem [územní celek], a.s. Na výzvu při přepravní kontrole se neprokázala jízdním dokladem, čímž neuhradila jízdné ve výši 16 Kč dle tarifu právní předchůdkyně žalobkyně a čímž jí vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou smluvními přepravními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu je dána Smlouvou o postoupení souboru pohledávek včetně soupisu postupovaných pohjledávek uzavřenou dne 24. 11. 2021 mezi [anonymizováno] podnikem [územní celek], a.s. a žalobkyní ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně. 4. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 516 Kč podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, smluvními přepravními podmínkami a tarifem jízdného právní předchůdkyně žalobkyně. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1 bod 1. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 6. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř.