ECLI: ECLI:CZ:OSPI:2022:4.C.70.2022.1 Datum: 2022-10-14 Předmět: určení neexistence závazku dle § 80 o.s.ř. Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 12 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ ["peněžité plnění""pojištění"]
O co šlo: určení neexistence závazku dle § 80 o.s.ř. (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 12 z. č. 37/200)
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 7. 4. 2022 domáhá určení, že závazek založený pojistnou smlouvou [číslo] [anonymizována čtyři slova], uzavřenou mezi žalobkyní [celé jméno žalobkyně], dříve [příjmení], a žalovanou [právnická osoba], dříve [právnická osoba], neexistuje z důvodu absolutní neplatnosti této pojistné smlouvy. Žalobkyně tvrdí, že dne 18. 1. 2012 uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ pojistná smlouva“) s názvem pojištění [anonymizována čtyři slova], jejíž součástí jsou Všeobecné pojistné podmínky verze [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP“) a Doplňkové pojistné podmínky verze [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP“). Pojistná doba byla sjednána na 30 let, pojistná částka pro případ smrti byla stanovena na 10 000 Kč, výše měsíčních plateb pojistného byla stanovena na 2 000 Kč, na žádost žalobkyně došlo dne 22. 3. 2019 ke snížení výše měsíčního pojistného na 1 000 Kč. Kromě mimořádného výběru dne 19. 12. 2019 ve výši 129 621 Kč, ke kterému došlo na základě žádosti žalobkyně ze dne 10. 12. 2019, k žádnému dalšímu plnění ve prospěch žalobkyně ze strany žalované nedošlo. Žalobkyně splátky pojistného hradila až do února 2022, kdy je hradit přestala právě z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy. Žalobkyně dále tvrdí, že pojistná smlouva je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění k datu uzavření smlouvy, a to z důvodu netransparentnosti poplatků a z důvodu nerozlišení pojistného na rizikovou a investiční složku, a dále pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na nepřiměřeně nízkou částku 10 000 Kč představující plnění pro případ smrti žalobkyně. Problematika poplatkové netransparentnosti se dle žalobkyně týká počátečních, správních a inkasních nákladů, když z pojistné smlouvy nelze určit jejich konkrétní výši či způsob výpočtu jejich výše. Bod 3 DPP odkazuje ohledně výše počátečních a správních nákladů na pojistně technické zásady pojistitele. To však není dokument stanovující konkrétní sazby pojistného, ale jde jen o souhrn zásad, metod a principů užívaných v pojišťovací praxi. Žalobkyně v žalobě připustila, že byla prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele žalované seznámena s výpočtem počátečních a správních nákladů dle pojistně technických zásad pojistitele, nicméně přehled poplatků (sazebník) ani předsmluvní informace nejsou součástí smlouvy, nebyly ke smlouvě přiloženy, ani na ně nebyl uveden odkaz ve smlouvě. Následně rovněž připustila, že pojistně technické zásady pojistitele obdržela spolu s pojistnými podmínkami při podpisu pojistné smlouvy. Ohledně nerozlišení pojistného na rizikovou a investiční složku žalobkyně tvrdí, že je nezjistitelné, jaká část běžného pojistného je určena na rizikové pojistné a jaká má být investována do nákupu podílových jednotek. Jestliže není stanovena výše rizikového pojistného či alespoň konkrétní způsob jeho výpočtu, nelze dovodit, že došlo k převzetí pojistného rizika ze strany žalované. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje žalobkyně v tom, že bez uvedeného určení žalobkyně neví, zda má nadále plnit povinnosti z pojistné smlouvy (zejména hradit pojistné), a že je vystavena nejistotě, zda v případě pojistné události jí žalovaná poskytne pojistné plnění a nebude se dovolávat neplatnosti smlouvy. Určení existence či neexistence uvedeného závazku jako jediné může eliminovat stav nejistoty v právním vztahu mezi účastníky a být zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.
2. Žalovaná se žalobou nesouhlasí a pojistnou smlouvu považuje za platnou. Při uzavírání pojistné smlouvy dle žalované žalobkyně převzala od finančního zprostředkovatele VPP, DPP a příslušný přehled poplatků a úkonů souvisejících s pojistnou smlouvou a svým podpisem na smlouvě mimo jiné stvrdila, že jí před uzavřením smlouvy byly oznámeny informace podle § 66 zákona o pojistné smlouvě a dále informace podle § 21 zákona č. 38/2004 Sb. ve formě tiskopisu Informace pro klienta, že jí byly zodpovězeny všechny písemné dotazy ohledně sjednávaného pojištění, když, pokud by se prokázalo, že dotazy byly zodpovězeny neúplně či nepravdivě, byla poučena o právu od smlouvy odstoupit, a že převzala VPP a DPP a byla s nimi seznámena. Žalobkyni byly pravidelně doručovány výroční dopisy a modelace pojištění [anonymizována dvě slova], ze kterých jsou zřejmé informace o pojistném na riziková krytí, nákladech uhrazených za uplynulý rok, aktuálním stavu pojištění a budoucím vývoji pojištění. Ohledně tvrzené netransparentnosti poplatků žalovaná uvádí, že žalobkyni řádně seznámila s informacemi nezbytnými pro určení konkrétní výše nákladů a poplatků a poskytla jí před uzavřením smlouvy všechny informace nezbytné k uzavření smlouvy. Žalobkyně svým podpisem stvrdila, že jí byly tyto informace oznámeny. Pro případ nejasnosti obsahu smluvní dokumentace mohla klást finančnímu zprostředkovateli či přímo žalované otázky, případně vypovědět pojistnou smlouvu do dvou měsíců ode dne jejího uzavření, což však neučinila. Žalovaná tvrdí, že z hlediska tehdejších právních předpisů a judikatury neporušila žádnou zákonnou povinnost související se seznámením žalobkyně s pojistnými podmínkami, naopak postupovala v souladu s tehdy přijímanými a soudy akceptovanými způsoby seznamování pojistníků s nepřímými ujednáními smluv, když na pojistně technické zásady pojistitele a přehled poplatků přímo odkázala v DPP a předala je žalobkyni při podpisu smlouvy. Ohledně žalobkyní tvrzeného nerozlišení pojistného na rizikovou a investiční složku žalovaná uvádí, že dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona o pojistné smlouvě musí pojistná smlouva obsahovat výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, což žalovaná splnila. Zákon o pojistné smlouvě nestanovil povinnost rozčlenění pojistného na riziko a na investici v pojistné smlouvě, což dle žalované vyplývá i z jeho ustanovení § 12 odst. 3, dle kterého je pojistitel povinen sdělit zásady pro stanovení výše pojistného výlučně na žádost pojistníka. Dle žalované mechanismus určení výše rizikového pojistného blíže vymezuje bod 1.7 DPP, dle kterého rizikové pojistné stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Ačkoli tedy výše rizikového pojistného není ve smlouvě stanovena konkrétní částkou, je podle těchto pravidel výše pojistného objektivně určitelná. Žalobkyně se mohla dožadovat vysvětlení předsmluvních informací ohledně rozčlenění pojistného, zejména pojistně technických zásad pojistitele, které obdržela při uzavírání smlouvy, a žádat jejich doplnění, případně od smlouvy odstoupit ve lhůtě dvou měsíců ode dne jejího uzavření, tak však neučinila. Kromě toho o vývoji pojištění byla žalobkyně informována prostřednictvím výročních dopisů a aktuálního stavu účtu. Ohledně částky 10 000 Kč představující plnění pro případ smrti žalobkyně žalovaná uvádí, že zákon o pojistné smlouvě nestanoví minimální výši této pojistné částky a bylo zcela na žalobkyni, jak vysokou tuto částku zvolí - sama se rozhodla, že upřednostní investici. Ze sjednání pojistné částky pro případ smrti ve výši 10 000 Kč je navíc zřejmé, že k převzetí pojistného rizika ze strany žalované jednoznačně došlo. Žalovaná dále tvrdí, že jednání žalobkyně, která začala zpochybňovat platnost smlouvy až po více než osmi letech od jejího uzavření, je ryze účelové, v rozporu se zásadou autonomie vůle, pacta sunt servanda a vigilantibus iura scripta sunt a dále v rozporu s principem poctivosti a dobrých mravů a že je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné, když posouzení právního jednání jako absolutně neplatného má být vždy krajním řešením. Dle žalované je v dané věci dán naléhavý právní zájem na určení (ne) existence závazku, když s ohledem na předchozí soudní spor vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 146/2020 hrozí riziko vzniku dalších soudních sporů vyplývajících z pojistné smlouvy z důvodu její tvrzené neplatnosti ze strany žalobkyně.
3. V průběhu řízení učinili účastníci nesporným, že dne 18. 1. 2012 byla mezi nimi uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné pojistné podmínky verze [anonymizováno] [číslo] a Doplňkové pojistné podmínky verze [anonymizováno] [číslo], že pojistná doba byla sjednána na 30 let, že pojistná částka pro případ smrti byla stanovena na 10 000 Kč, že výše měsíčních plateb pojistného byla stanovena na 2 000 Kč a na žádost žalobkyně došlo dne 22. 3. 2019 ke změně pojistné smlouvy a měsíční pojistné bylo sníženo na 1 000 Kč, že žalobkyni byl vyplacen mimořádný výběr ve výši 129 621 Kč dne 19. 12. 2019, přičemž kromě tohoto mimořádného výběru nedošlo k žádnému dalšímu plnění ve prospěch žalobkyně ze strany žalované a že žalobkyně měsíční pojistné hradila minimálně do února 2022, poté přestala pojistné hradit a v s
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.