9 C 151/2020-177 — Okresní soud v Písku

1. V řízení vedeném pod shora uvedenou spisovou značkou se žalobkyně domáhala proti žalovanému určení vlastnictví k pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] a to z titulu, že je vlastníkem tohoto pozemku na základě zákona č. 172/1991 Sb., když z podkladů katastrálního úřadu plyne, že pozemek, který je dnes označen parc. [číslo] byl v pozemkové knize zapsán jako veřejný statek, avšak u tohoto pozemku je jako další vlastník zapsán též žalovaný a jedná se tedy o duplicitní vlastnictví. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že žalobkyně nedoložila právní titul k pozemku [číslo], a že tento pozemek byl a je ve skutečnosti součástí pozemku [číslo]. Katastrální úřad pozemek [číslo] bez relevantního titulu vydělil. Žalovaný byl vlastníkem pozemku [parcelní číslo] do 20. 7. 2015 a poté z něj byla neoprávněně vydělena část a označena jako [parcelní číslo]. Žalovaný nabyl pozemek [parcelní číslo] darovací smlouvou ze dne 13. 8. 2008 od [jméno] [celé jméno žalovaného], který jej nabyl dědictvím D 768/1968, D 672/1992 a D 1308/1992, když před tím pozemky vlastnili rodiče žalovaného. Žalovaný i jeho předchůdci pozemek v dobré víře užívali nepřetržitě po velmi dlouhou dobu. 3. Vzájemným návrhem soudu doručeným dne 7. 1. 2021 v elektronické podobě, jehož stejnopis v písemném vyhotovení byl soudu doručen dne 11. 1. 2021 se žalovaný domáhal určení, že pozemky parc. [číslo] jsou jeho vlastnictvím a dále určení, že "k pozemku p.č. vedenému v PK [anonymizováno] je navrácen určením v části, a to ve stejných hraničních a plošních bodech dle vzoru smlouvy směnné č. d. [číslo] příslušný rozdíl hraniční výměry zjištěný opravení uskutečněných zbývajících neopravených vad oproti v ní ujednaným bodům právně závazným, kdy vadným zaměřením bez právního relevantního titulu byly změněny jak samotné hranice, tak vlastníka, tak hraniční plochu pozemku a tedy, že pozemek [číslo] byl vadně a tedy protiprávně vytyčen a dále o určení, že pozemek [číslo] trvalý travní porost není ani částí pozemku [parcelní číslo], kdy KÚ je povinen tyto právně vadné úkony opravit, kdy pozemek [číslo] byl ze strany KÚ chybně vytyčen". 4. Usnesením ze dne 15. 3. 2021 č. j. 9 C 151/2020-110 bylo řízení částečně zastaveno, a to v rozsahu, v němž se žalovaný vzájemným návrhem domáhal určení, že k pozemku p.č. vedenému v PK [anonymizováno] je navrácen určením v části, a to ve stejných hraničních a plošních bodech dle vzoru smlouvy směnné č. d. [číslo] příslušný rozdíl hraniční výměry zjištěný opravení uskutečněných zbývajících neopravených vad oproti v ní ujednaným bodům právně závazným, kdy vadným zaměřením bez právního relevantního titulu byly změněny jak samotné hranice, tak vlastníka, tak hraniční plochu pozemku a tedy, že pozemek [číslo] byl vadně a tedy protiprávně vytyčen a dále o určení, že pozemek [číslo] trvalý travní porost není ani částí pozemku [parcelní číslo], kdy KÚ je povinen tyto právně vadné úkony opravit, kdy pozemek [číslo] byl ze strany KÚ chybně vytyčen. Toto usnesení nabylo právní moci dne 12. 7. 2021. Po částečném zastavení řízení tak předmětem řízení zůstal žalobou uplatněný nárok na určení specifikovaný ve výroku I. a část vzájemného návrhu žalovaného na určení specifikovaná ve výroku II. 5. Výpisem z katastru nemovitostí, listem vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] (č. l. 4) ve spojení s informací o pozemku včetně náhledu mapy (č. l. 12) bylo prokázáno, že pozemek parc. [číslo] o výměře 78 m2 je evidován v duplicitním vlastnictví, přičemž jako vlastníci celého pozemku jsou zapsáni oba účastníci řízení. 6. Výstupem z nahlížení do katastru nemovitostí - publikací dat ISKN (č. l. 7) byla zjištěna poloha pozemku parc. [číslo] kdy na zobrazení katastrální mapy ze dne 23. 9. 2019 je zřejmé, že tento pozemek je trojúhelníkového tvaru, přičemž dvě strany tohoto trojúhelníku přiléhají k pozemku parc. [číslo]. 7. Z korespondence založené na č. l. 14-15 spisu je zřejmé, že žalobkyně vyzvala žalovaného k řešení duplicitního vlastnictví, tj. vyzvala jej, zda je ochoten vzdát se svého vlastnictví a uznat vlastnictví žalobkyně. 8. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 14. 11. 2007 - listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] (č. l. 22) bylo zjištěno, že k tomuto datu byl evidován ve vlastnictví [jméno] [celé jméno žalovaného] (narozeného 1950) mimo jiné pozemek parc. [číslo] o výměře 478 m2, přičemž jako nabývací tituly jsou uvedena tři rozhodnutí o dědictví, a sice D 768/1968, D 672/1992 a D 1308/1992. 9. Z kopie katastrální mapy - mapového listu [číslo] (č. l. 23) je zřejmé, že mapa zobrazuje stav zákresu hranic pozemků, mimo jiné i pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí] k datu 17. 2. 2015. 10. Ze zobrazení mapy z webu [webová adresa] (č. l. 24) je zřejmé, že mapa zobrazuje stav hranic pozemků k datu 19. 3. 2012. 11. Ze zobrazení mapy z webu [webová adresa] (č. l. 25) je zřejmé, že mapa zobrazuje hranice pozemků k datu 24. 11. 2008. 12. Z rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne 21. 10. 2015 [číslo jednací] bylo zjištěno, že katastrální úřad rozhodl jako úřad místě příslušný k řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, jehož účastníky byli [celé jméno žalovaného] (žalovaný), [jméno] [celé jméno žalovaného] narozen [datum], bytem [adresa], podle § 36 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., a § 101 písm. d) zákona č. 500/2004 Sb. o nesouhlasu žalovaného s neprovedením opravy chyby v údajích katastru nemovitostí v [katastrální uzemí] tak, že nesouhlasu žalovaného s neprovedením opravy chyby v údajích katastru nemovitostí se nevyhovuje, že parcela v katastru nemovitostí [číslo] v [katastrální uzemí] bude i nadále zapsána ve vlastnictví pana [jméno] [celé jméno žalovaného], parcela v katastru nemovitostí [číslo] bude nadále zapsána ve vlastnictví pana [jméno] [jméno] a že po právní moci tohoto rozhodnutí bude v katastru nemovitostí evidována parcela [číslo] s výměrou 400 m2 a duplicitní vlastnictví k nově vytvořené parcele [číslo] s výměrou 78 m2 pro vlastníky: - [celé jméno žalovaného] (žalovaný) podle darovací smlouvy ze 13. 8. 2008, - [územní celek] (žalobkyně) podle žádosti o zápis [územní celek] o provedení záznamu podle zákona č. 172/1991 Sb., ze dne 24. 7. 1997. Právní moc tohoto rozhodnutí katastrálního úřadu nastala dnem 21. 11. 2015. V odůvodnění tohoto rozhodnutí katastrální úřad uvedl, že žalovaný požádal o opravu chyby v operátu a to o„ přešetření a opravu chybně evidované výměry a zákresu polohy hraničních bodů pozemků [číslo] a [číslo] dříve PK [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]“. Katastrální úřad vyšel z následujících skutečností. Mapa pozemkového katastru v [katastrální uzemí] vznikla kolem roku [číslo], kdy hranice v terénu byly nesporné, a to bez ohledu na přesnost či detailnost zákresu v mapě a výměra byla určena ze zobrazené plochy v mapě; výměry neodpovídaly velikosti pozemku v terénu, ale jejich obrazu v mapě. Evidence katastru nemovitostí v roce 1993 převzala dosavadní mapový operát. V roce 1938 byla uzavřena směnná smlouva mezi obcí [obec] a (mimo jiné) [jméno] a [jméno] [příjmení], na základě které manželé [příjmení] nabyli díl„ a“ oddělený geometrickým plánem z pozemku PK [číslo] tento díl byl přisloučen do (jejich) parcely PK [anonymizováno], která poté měla výměru 2 494 m2. V roce 1960 byla při zakládání jednotné evidence půdy nově vytvořena parcela KN [anonymizováno] (o výměře 1206 m2) z části parcely PK [číslo] o výměře 78 m2 ve vlastnictví Místního národního výboru [obec] a z parcel ve vlastnictví manželů [příjmení] (celá PK [anonymizováno] + část PK [anonymizováno] + část PK [anonymizováno]), když manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] nabyli tyto pozemky směnnou smlouvou s obcí z roku 1941. V roce 1968 byla parcela KN [anonymizováno] o výměře 1 206 m2 rozdělena podle vlastnických hranic na parcelu EN [číslo] o výměře 78 m2 ve vlastnictví Místního národního výboru [obec] a na parcelu EN [číslo] o výměře 1 128 m2 ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. V roce 1969 zdědil nemovitosti ve výlučném vlastnictví [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] (narozen 1950), v dědickém rozhodnutí (D 768/1968-20) nebyla uvedena parcela EN [číslo], nýbrž pouze parcela EN [číslo]. V roce 1975 byla uzavřena darovací smlouva, kterou [jméno] [celé jméno žalovaného] daroval vše kromě parcely EN [číslo] o výměře 1 128 m2 svým rodičům [jméno] a [jméno] [příjmení]. V roce 1976 prodal [jméno] [celé jméno žalovaného] část svého pozemku [číslo] manželům [příjmení], takže mu (po oddělení prodané části pozemku) zbyl pozemek označený parcelním [číslo] o výměře 376 m2. V roce 1987 proběhla obnova operátu novým mapováním (t.j. tvorba ZMVM), v rámci níž byl při šetření obvodu parcel [číslo] a [číslo] vyhotoven měřický a šetřicí náčrt [číslo] [jméno] [jméno] podpisem potvrdil souhlas s průběhem hranic p. [číslo] zástupce MNV [obec] podepsal hranice pozemku p. [číslo] ale [jméno] [celé jméno žalovaného] se k odsouhlasení hranic nedostavil, ačkoli byl řádně pozván. V roce 1995 bylo projednáno