9 C 184/2022-63 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 463 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že osobní automobil [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný, byl v centrálním registru vozidel evidován jako provozovaný a žalovaný k němu v období od 23. 11. 2019 do 31. 5. 2020 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na příspěvek. Příspěvek za období od 23. 11. 2019 do 27. 2. 2020 se skládá ze základu příspěvku ve výši 6 305 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Příspěvek za období od 28. 2. 2020 do 31. 5. 2020 se skládá ze základu příspěvku ve výši 6 110 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvků. Splatnost příspěvku ve výši 6 605 Kč nastala dne 4. 8. 2020 a splatnost příspěvku ve výši 6 410 Kč nastala dne 13. 1. 2021. Dále svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že osobní automobil [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný, byl v centrálním registru vozidel evidován jako provozovaný a žalovaný k němu v období od 15. 8. 2020 do 10. 12. 2020 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., nárok na příspěvek. Příspěvek se skládá ze základu příspěvku ve výši 10 148 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 16. 3. 2021. Žalovaný ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu vyhověno v plném rozsahu, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl v období od 23. 11. 2019 do 31. 5. 2020 vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], k němuž v předmětném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně nejprve žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu za období od 23. 11. 2019 do 27. 2. 2020 ve výši 6 605 Kč, když základ příspěvku činil 6 305 Kč (97 dnů x 65 Kč) a náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva k uhrazení příspěvku byla žalovanému odeslána dne 21. 5. 2020, přičemž v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 4. 8. 2020. Žalobkyně poté žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu za období od 28. 2. 2020 do 31. 5. 2020 ve výši 6 410 Kč, když základ příspěvku činil 6 110 Kč (94 dnů x 65 Kč) a náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva k uhrazení příspěvku byla žalovanému odeslána dne 30. 10. 2020, přičemž v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 13. 1. 2021. Dále bylo zjištěno, že žalovaný byl v období od 15. 8. 2020 do 10. 12. 2020 vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], k němuž v předmětném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 10 448 Kč, když základ příspěvku činil 10 148 Kč (118 dnů x 86 Kč) a náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva k uhrazení příspěvku byla žalovanému odeslána dne 31. 12. 2020, přičemž v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 16. 3. 2021. Žalobkyně před podáním žaloby opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných příspěvků, a to upomínkami ze dne 24. 1. 2022 a ze dne 24. 11. 2021. 5. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a podle § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 23 463 Kč, když tato částka je tvořena příspěvkem za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 23. 11. 2019 do 31. 5. 2020 a za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 15. 8. 2020 do 10. 12. 2020 (6 305 Kč + 300 Kč + 6 110 Kč + 300 Kč + 10 148 Kč + 300 Kč). Výše dílčích příspěvků, kterými je nárok tvořen, byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dle shora uvedených ustanovení dána aktivní legitimace žalobkyně, když právě žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 6. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 939 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 391 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.