9 C 4/2022-19 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. z titulu neuhrazeného jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému za jízdu veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní bez platné jízdenky, a to [anonymizováno] – linkou [anonymizováno] dne 1. 5. 2021. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný dne 1. 5. 2021 cestoval [anonymizováno] – linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní a neprokázal se platným jízdním dokladem. Žalovaný byl na místě vyzván k zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému. Žalovaný ničeho neuhradil a ode dne následujícího po přepravní kontrole je v prodlení s úhradou pohledávky. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tj. celkem 1 524 Kč, a to podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ve spojení s § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, ustanoveními § 6 a § 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a smluvními přepravními podmínkami [anonymizována tři slova]. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 5. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. 6. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.