9 C 56/2022-15 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 1 080 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni 15. 12. 2021 v částce 48,91 Kč s odůvodněním, že žalovaná se stala držitelem [anonymizováno] přijímače a přihlásila se jako poplatník do příslušné evidence. Tím vznikla žalované povinnost platit žalobkyni [anonymizováno] poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaná nedostála své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatila [anonymizováno] poplatky za období od února 2021 do září 2021 včetně. Celkem tak žalovaná nezaplatila žalobkyni [anonymizováno] poplatky ve výši 1 080 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno. Ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalované byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaná se nevyjádřila ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byla upozorněna, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná byla ve shora specifikovaném období držitelem [anonymizováno] přijímače a byla z tohoto titulu povinna platit žalobkyni [anonymizováno] poplatky v měsíční výši 135 Kč, avšak svoji povinnost nesplnila a [anonymizováno] poplatky neplatila. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná dluží žalobkyni na [anonymizováno] poplatku za období od února 2021 do září 2021 celkem částku 1 080 Kč (8 x 135 Kč). Žalobě proto bylo vyhověno jako zcela důvodné podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 a § 7 odst. 2 citovaného zákona. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 5. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu svých nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 100 Kč (písemný návrh a předžalobní výzva) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 600 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů, neboť náklady vynaložené žalobcem na právní zastoupení nelze ve smyslu nálezů Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 a sp. zn. I. ÚS 3705/14 považovat za náklady účelně vynaložené na uplatňování práva, když žalobkyně disponuje právním oddělením a je tak v jejích možnostech zajistit vymáhání nezaplacených [anonymizováno] poplatků ve skutkově či právně nikoli složitých případech vlastními silami. 6. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.