12 C 257/2022-100 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se po žalované domáhá žalobou ze dne 6. 10. 2022 určení vlastnického práva k nemovitostem s tím, že žalobce je synem vlastníka, resp. dle zápisu v katastru nemovitostí toliko byl synem vlastníka, následujících nemovitostí: - a to pozemku parcelní číslo st. 161 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 143 m², jehož součástí je stavba – budova s číslem popisným [adresa] – rodinný dům, pozemku parcelní [číslo] – orná půda o výměře 235 m², pozemku parcelní [číslo] – orná půda o výměře 252 m² a pozemku parcelní [číslo] – zahrada o výměře 279 m², a to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] původně zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], (dále jen„ nemovitosti“). Dle odhadu nemovitosti [právnická osoba] ze dne 11. 3. 2022 má nemovitost tržní hodnotu 6 208 624 Kč. Žalobce je jediným synem a dědicem [celé jméno žalobce], [datum narození] (dále jen„ otec či otec žalobce“) a jako takový se cítí být poškozen jednáním žalované. Žalobci tak svědčí naléhavý právní zájem třetí osoby na určovací žalobě v souladu s ustanovením § 80 zákona č. 99/1963, o. s. ř. Otec žalobce, momentálně v domácím léčení, do dubna 2022 klient [název] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno], dříve klient psychiatrického oddělení v [obec] (srpen 2021), převedl výše zmíněné nemovitosti za částku ve velmi hrubém nepoměru k tržní ceně nemovitosti na nového vlastníka nemovitosti, a to na žalovanou, paní [celé jméno žalované]. Žalobce se domnívá, že žalovaná zneužila známosti, rozumové slabosti a důvěry původního vlastníka nemovitosti, otce žalobce, vloudila se do přízně otce žalobce, a to za účelem koupě zmíněné nemovitosti. Jako kupní cena za shora uvedené nemovitosti byla stanovena cena 250 000 Kč, která však zcela neodpovídá tržní ceně takových nemovitostí ke dni uzavření kupní smlouvy. Dle názoru žalobce, žalovaná otce žalobce neúměrně zkrátila, neboť otce žalobce zavázala k plnění v hrubém nepoměru v jeho neprospěch, pro takové jednání žalovaná zneužila jeho tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení a lehkomyslnosti. U otce žalobce je prokázána demence a v období po uzavření kupní smlouvy byl hospitalizován na psychiatrii v [obec] O opatrovnictví otce dne 10. 3. 2022 zažádal až žalobce, dne 21. 3. 2022 zažádala o opatrovnictví též žalovaná, dle žalobce zcela účelově. Žalovaná nechala připravit kupní smlouvu, jejímž předmětem byla shora zmíněná nemovitost a otec žalobce, jež trpí rozumovou slabostí, ji podepsal dne 24. 3. 2021. Žalovaná pak následně zahájila u [stát. instituce], [stát. instituce], vkladové řízení, na jehož základě došlo k převodu nemovitostí. Jakým způsobem byla vyplacena částka 250 000 Kč za prodej nemovitosti, a zda vůbec k vyplacení této částky došlo, nemá žalobce tušení. Žalobce dokládá zdravotní stav svého otce lékařskými zprávami. Žalobce podal, prostřednictvím svého právního zástupce, dne 10. 3. 2022 návrh na zápis poznámky spornosti k dotčeným nemovitostem. Poznámka spornosti byla u dotčené nemovitosti v katastru nemovitostí zapsána. Žalobce odkazuje, pokud jde o neplatnost, na § 1796 o. z. a § 581 o. z., neboť otec žalobce je rozumově slabý, lehkomyslný a lehce zneužitelný a žalobce proto namítá relativní neplatnost dle § 1796 o. z. Poukazuje rovněž na judikáty týkající se hrubého nepoměru kupní ceny a ceny tržní NS ČR sp. zn. 8 Tdo 402/2017, nález ÚS ČR sp. zn. I. ÚS 3308/16, NS ČR sp. zn. 7 Tdo 717/2013, KS v [obec] sp. zn. 3 To 904/1999. V daném případě tržní cena převyšuje kupní cenu cca 24násobně. Dne 19. 1. 2023 doplnil žalobce, že určovací žaloba podle § 80 písm. c) o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, proto je žaloba na určení vlastnického práva zcela oprávněná. Žalobce doplnil dne 20. 2. 2023 k tvrzení žalované ze dne 13. 1. 2023, že žalobce je jediným synem a potenciálním dědicem [celé jméno žalobce] staršího který, dle žalobce, byl neúměrně zkrácen žalovanou na majetku, kdy k tomuto došlo na základě zneužití rozumové slabosti [celé jméno žalobce] staršího, původního vlastníka nemovitostí. Žalobce, jakožto jediný potenciální dědic [celé jméno žalobce] staršího, se cítí být poškozen jednáním žalované, které by mu tak přivodilo majetkovou újmu na jeho právech souvisejících s dědictvím po otci, protože kdyby nedošlo k uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], která je dle našeho názoru absolutně neplatná, zcela jistě by žalobce potenciálním dědicem zmíněných nemovitostí byl, a proto mu svědčí naléhavý právní zájem. Touto žalobou na určení vlastnictví k nemovitostem se snaží žalobce ochránit, zcela přirozeně, rodinný majetek, o kterém se [celé jméno žalobce] starší, dle žalobce, celý život vyjadřoval jako o své„ chloubě“, kterou jednou přenechá vnoučatům. Žalobce navrhoval přerušení řízení do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o Návrhu na zbavení svéprávnosti a ustanovení opatrovníka [celé jméno žalobce] staršího sp. zn. 4 Nc 1474/2022. Existence naléhavého právního zájmu je zde tedy zcela na místě a v souladu s § 80 písm. c) o.s.ř. a s tím i související věcná legitimace žalobce. 2. Žalovaný se vyjádřil dne 16. 1. 2023 a dne 8. 2. 2023 tak, že žalovaná návrh uplatněný v žalobě v žádném ohledu neuznává. Nehledě na to, že podanou žalobu je na místě zamítnout už jen z procesních důvodů, má žalovaná za to, že se ze strany žalobce jedná o zcela účelové jednání vycházející z nespokojenosti s rozhodnutím jeho vlastního otce, který s částí svého majetku naložil jinak, než jak by si představoval jeho syn – žalobce. Předpokladem úspěšnosti určovací žaloby jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Žalovaná k tomu uvádí, že žalobce není k podání určovací žaloby věcně legitimován a že zde neexistuje ani naléhavý právní zájem na určení. Tvrzení, že žalobce je jediným synem a dědicem původního vlastníka nemovitostí, není pravdivé. Nelze vyloučit, že žalobce je synem původního vlastníka. Zcela jistě ale není jeho dědicem. Dokonce to z jeho dalších tvrzení vyplývá, takže žalobce si zásadně protiřečí. Podle § 1479 o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele, avšak pokud byl podán návrh na omezení svéprávnosti otce žalobce, je zjevné, že otec je naživu, přičemž toto řízení je vedeno pod sp. zn. 4 Nc 1472/2022 a v řízení o omezení svéprávnosti nebylo doposud rozhodnuto, původní vlastník tedy nebyl doposud ve svéprávnosti omezen, natož pak aby bylo rozhodnuto o tom, že nebyl plně svéprávný v době uzavření kupní smlouvy a aby tak byla dovozována její jakákoli neplatnost. Ohledně věcné legitimace lze odkázat na rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 366/2015. Žalobce jednak není účastníkem právního vztahu, tj. kupní smlouvy, na jehož základě byly nemovitosti převedeny, jednak se ani otázka vlastnictví předmětných nemovitostí netýká právní sféry žalobce, neboť dědické právo vzniká až smrtí zůstavitele, původní vlastník žije, dědické právo žalobce nevzniklo a není ani jisté, jestli v budoucnu vůbec vznikne, když žalobce může např. původního vlastníka předemřít. Žalobce se tudíž domáhá ochrany svého domnělého práva, které dosud neexistuje a které žalobci ani v budoucnu vzniknout nemusí. Pokud by původní vlastník v budoucnu byl omezen ve svéprávnosti, mohl by určovací žalobu podat jeho hmotněprávní opatrovník (judikát NS ČR sp. zn. 24 Cdo 1169/2020). Pokud jde o naléhavý právní zájem, ani ten není v tomto případě dán. Žalovaná tedy shrnuje, že žalobce není aktivně věcně legitimován k podání určovací žaloby. Je tomu tak proto, že není účastníkem kupní smlouvy a ani se otázka vlastnictví předmětných nemovitostí netýká jeho právní sféry, přičemž není jisté, jestli někdy v budoucnu (z pozice případného dědice) vůbec bude. Navíc ani nebyl ustanoven hmotněprávním opatrovníkem svého otce, když navíc o případném omezené svéprávnosti jeho otce nebylo doposud rozhodnuto a není vůbec jisté, zda k omezení jeho svéprávnosti vůbec dojde. Žalobce si protiřečí i pokud na jedné straně tvrdí, že otec je a byl nezpůsobilý k uzavření kupní smlouvy, na straně druhé se pokouší vrátit do jeho vlastnictví nemovitosti, aniž by bylo jisto, že otec něco takového chce. Pokud by skutečně byl jeho otec nesvéprávný v rozsahu, který by vylučoval majetkové dispozice spočívající v pozbývání či nabývání majetku v ceně odpovídající ceně nemovitostí, logicky by se k nabytí vlastnictví nemovitostí na základě žaloby na určení vlastnického práva k nemovitostem musel vyjádřit jeho hmotněprávní opatrovník. Ten ale neexistuje. Žalobce viditelně ignoruje fakt, že nikomu nelze vlastnictví k čemukoliv vnutit. Jen jako obiter dictum nutno poznamenat, že je zcela vyloučeno, aby se kdykoliv v budoucnu stal hmotněprávním opatrovníkem otce žalobce, neboť již nyní demonstruje svými soudními aktivitami soukromý zájem o majetek otce, tedy potenciálního opatrovance, což je zjevný konflikt zájmů. Současně