3 C 109/2023-50 — Okresní soud v Písku

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Písku dne 2. 5. 2023 se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [obec], a to včetně k této jednotce přináležejícímu podílu na společných částech budovy [adresa] a na pozemku č. St. [číslo] o velikosti [číslo]. V žalobě uvedl, že spoluvlastnický podíl žalobce i žalované k dotčené nemovitosti činí shodně ideální ½. Žalobce nemá zájem setrvat v nefunkčním spoluvlastnictví, ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se snažil dohodnout se žalovanou dopisem ze dne 2. 11. 2021, žalovaná však nereagovala. Co se týká formy vypořádání, podle žalobce není možné reálné rozdělení bytové jednotky, žalobce nemá ani zájem o nabytí nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Naopak souhlasí s tím, aby případně bytovou jednotku nabyla žalovaná za vypořádací podíl ve výši 1 775 000 Kč, či aby soud nařídil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě. 2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne 12. 6. 2023 k žalobě uvedla, že vzhledem k závažné nedostatečnosti žalobního návrhu navrhuje zamítnutí žaloby. Žalobce totiž podle žalované zcela opomíjí, že účastníci řízení jsou současně i spoluvlastníky podílu o velikosti [číslo] k pozemku č. St. [číslo], kat. území [obec]. Jedná se o společný dvůr, který tvoří s budovou [adresa] jeden uzavřený funkční celek, a uvedený pozemek je tedy nutné považovat za společnou část bytové jednotky. Na základě uvedené skutečnosti tak není možno žalobě vyhovět z důvodu nedostatečné specifikace nemovitosti tvořící předmět vypořádání. Pokud by však došlo k doplnění žaloby právě o pozemek č. St. [číslo], žalovaná se nebrání zrušení podílového spoluvlastnictví a následnému prodeji nemovitosti ve veřejné dražbě, když sama žalovaná zájem o nabytí nemovitosti do svého výlučného vlastnictví rovněž nemá. Žalovaná rovněž zdůraznila, že v roce 2021 byla skutečně kontaktována žalobcem, kterého ihned po obdržení dopisu telefonicky kontaktovala s kladným stanoviskem. Žalobce však na nabídku případné schůzky dále nereagoval. V obdobném případě, který žalobce se žalovanou řešil rovněž v roce 2021, byla komunikace mezi stranami bezproblémová a vedla k uzavření kupní smlouvy. 3. Žalobce na vyjádření žalované reagoval písemným podáním ze dne 28. 7. 2023, v němž zdůraznil, že pozemek č. St. [číslo] je samostatným pozemkem, který není spjat s bytovou jednotkou, a je tudíž samostatně převoditelný. Pokud by žalobce chtěl zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví k tomuto pozemku, musel by uplatnit svoji žalobu i vůči všem dalším spoluvlastníkům předmětného pozemku. 4. Při ústním jednání konaném ve věci dne 30. 8. 2023 obě strany shodně uvedly a učinily nesporným, že nepřipadá v úvahu reálné rozdělení nemovitosti, a současně že ani jeden ze spoluvlastníků nemá zájem na přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. 5. V návaznosti na poučení a soudem vyslovený právní názor žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne 2. 10. 2023 uvedla, že souhlasí se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví bez jakékoli další podmínky, tedy nadále již netrvá na současném zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku č. St. [číslo]. 6. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 7. Spoluvlastnické právo žalobce a žalované k předmětu vypořádání je zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 16. 1. 2023, konkrétně z listů vlastnictví [číslo] [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], podle nichž spoluvlastnický podíl žalobce i žalované k bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [obec] stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] činí ideální 1/2. K bytové jednotce přináleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a na tomto pozemku č. st. [číslo]. 8. Podle informativního výpisu z katastru nemovitostí ke dni 12. 6. 2023 a ke dni 28. 7. 2023 ([list vlastnictví], kat. území a [územní celek]) jsou žalobce a žalovaná současně podílovými spoluvlastníky samostatného pozemku č. St. [číslo], který bezprostředně sousedí s budovou [adresa] v [obec], přičemž spoluvlastnický podíl každého z účastníků činí ideální [číslo]. 9. Podle Odhadu tržní ceny nemovitosti předloženého žalobcem z webových stránek [webová adresa]“ činí tržní cena předmětu vypořádání částku 3 549 424 Kč. 10. Dopisem ze dne 2. 11. 2021 doručeným do datové schránky žalované dne 3. 11. 2021 žalobce navrhl žalované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce [číslo] v [obec], a to buďto formou prodeje podílu žalobce žalobkyni za cenu 1 223 000 Kč či formou prodeje nemovitosti třetí osobě s následným rozdělením kupní ceny mezi oba spoluvlastníky. 11. Po provedeném dokazování má soud má za prokázané, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [obec], s jejímž vlastnictvím je spjat spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku pod budovou č. st. [číslo], přičemž výše spoluvlastnického podílu každého z obou spoluvlastníků činí ideální 1/2. Žalobce nemá zájem na dalším setrvání ve spoluvlastnickém vztahu. Na základě shodného prohlášení obou spoluvlastníků má soud za prokázané, že v konkrétním případě nepřipadá v úvahu reálné rozdělení nemovitosti, aniž by současně nedošlo k podstatnému snížení její hodnoty (což ostatně již vyplývá i ze samotného charakteru předmětu vypořádání – bytová jednotka), a dále, že ani jeden ze spoluvlastníků nemá zájem na přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalované dne 2. 11. 2023 dopis s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce. 12. Vzájemné vztahy mezi žalobcem a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 1140 odst. 1 o. z. nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 13. Vzhledem k obsahu výše citovaných zákonných ustanovení rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku ohledně zrušení podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované ve vztahu k dotčené bytové jednotce. Je zjištěno, že žalobce nadále nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat, proto jej nelze k tomuto nutit. Za situace, kdy i žalovaná se zrušením spoluvlastnictví souhlasí, je namístě rozhodnout o zrušení podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované. 14. Jestliže soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví, musel zároveň rozhodnout o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 věta druhá o. z.). Zákon preferuje jako primární způsob vypořádání reálné rozdělení společné věci, nicméně v konkrétním případě je vzhledem k nespornému prohlášení spoluvlastníků zjištěno, že společnou věc (bytovou jednotku) není možno reálně rozdělit tak, aniž by se tím současně podstatně snížila její hodnota. Jestliže současně ani jeden ze spoluvlastníků nemá zájem o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, rozhodl soud o prodeji nemovitosti ve veřejné dražbě (výrok II. rozsudku). 15. Další navržené důkazy soud neprovedl pro jejich nadbytečnost. Jak vyplynulo z vyjádření obou stran, tyto navrhovaly zpracování znaleckého posudku pouze pro případ, kdy by jeden ze spoluvlastníků měl zájem o přikázání společné nemovitosti do výlučného vlastnictví, k čemuž nedošlo. Soud rovněž neprovedl důkaz dalším Odhadem tržní ceny nemovitostí z webových stránek [webová adresa]“ předloženým žalobcem dne 18. 9. 2023 a důkaz odborným posudkem [číslo] zpracovaným [jméno] [příjmení] a předloženým žalovanou, neboť tyto sloužily pouze jako podklad pro výpočet případné náhrady nákladů řízení, kterou však následně soud žádné ze stran neuložil. 16. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl jak je uvedeno již výše, tedy tuto žádnému z účastníků nepřiznal. Vycházel přitom zejména z obsahu nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 12. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/2022, který znamenal obrat v dosavadním vývoji judikatury ve vztahu k náhradě nákladů řízení v rámci řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a podle něhož zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve