3 C 147/2023-18 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 12 444 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že žalovaný byl v registru vozidel evidovaný jako vlastník a provozovatel automobilu [registrační značka], k němuž nebylo v období od 25. 6. 2021 do 9. 10. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni v důsledku uvedeného jako oprávněné právnické osobě vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na zaplacení příspěvku 5 029 Kč a dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva v částce 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku výzvou odeslanou žalovanému dne 13. 12. 2021, přičemž splatnost zákonného příspěvku nastala v souladu s výzvou uplynutím 60 dní ode dne doručení výzvy. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný neměl jako vlastník a provozovatel uvedeného automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ani v období od 10. 10. 2021 do 3. 3. 2022. V souvislosti s touto skutečností vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku 6 815 Kč a dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva v částce 300 Kč. Žalobkyně opět vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku výzvou odeslanou žalovanému dne 28. 4. 2022, přičemž splatnost příspěvku nastala uplynutím stanovené šedesátidenní lhůty. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani poté, co mu byly dne 18. 8. 2022 a dne 27. 10. 2022 zaslány právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzvy. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání na základě listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), kdy žalobkyně s nařízením jednání souhlasila předem v podané žalobě a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť tento se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu ze dne 30. 3. 2023, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 4. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 29. 11. 2022 včetně připojených příloh bylo zjištěno, že jako vlastník a provozovatel vozidla tov. zn. Peugeot 306, [registrační značka], se zdvihovým objemem válců 1 361 cm3, je od 3. 8. 2020 evidovaný žalovaný. 5. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 13. 12. 2021 je zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 25. 6. 2021 do 9. 10. 2021 ve výši 5 029 Kč, přičemž k jeho úhradě stanovila žalované lhůtu 60 dnů. Náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč zatím nenárokovala. 6. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 28. 4. 2022 je zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 10. 10. 2021 do 3. 3. 2022 ve výši 6 815 Kč, přičemž k úhradě příspěvku stanovila žalovanému lhůtu 60 dnů. Náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč zatím nenárokovala. 7. Z Předžalobních upomínek ze dne 18. 8. 2022 a dne 27. 10. 2022 ve spojení s částečnými výpisy podacích archů bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě nárokovaných částek. 8. Soud má za prokázané, že žalovaný je od 3. 8. 2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla tov. zn. Peugeot 306, [registrační značka], přičemž k uvedenému vozidlu nebylo v žalobou uplatněných obdobích sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovaného celkem dvěma dopisy ze dne 13. 12. 2021 a 28. 4. 2022 k úhradě základů zákonného příspěvku do garančního fondu v celkové výši 11 844 Kč, přičemž v rámci každé z výzev stanovila žalovanému lhůtu k zaplacení vždy v délce 60 dnů. Splatnost dílčích příspěvků nastala uplynutím stanovené lhůty. Před podáním žaloby právní zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne 18. 8. 2022 a 27. 10. 2022 předžalobní výzvy, žalovaný však dlužné částky do dnešního dne nezaplatil. 9. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl a podle § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 12 444 Kč, přičemž tato dlužná částka je tvořena za období od 25. 6. 2021 do 9. 10. 2021 základem příspěvku ve výši 5 029 Kč (107 dní x 47 Kč podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999) a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a dále za období 10. 10. 2021 do 3. 3. 2022 základem příspěvku ve výši 6 815 Kč (145 dní x 47 Kč podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999) a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Výše základu příspěvku přitom byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena ust. § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dána aktivní legitimace žalobkyně, neboť žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v návaznosti na splatnost jednotlivých dlužných částek. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, vůči žalovanému jí tedy vzniklo právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle §137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně.