3 C 32/2023-34 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 21 570 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že žalovaný byl evidovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka], k němuž v období od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni v důsledku uvedeného jako oprávněné právnické osobě vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na příspěvek ve výši 7 865 Kč a na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva v částce 300 Kč (celkem tedy nárok ve výši 8 165 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku výzvou odeslanou žalovanému dne 13. 1. 2021, splatnost příspěvku nastala uplynutím stanovené lhůty dne 29. 3. 2021. Dále žalobkyně uvedla, že k témuž osobnímu automobilu neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ani v navazujícím období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020. V souvislosti s touto skutečností vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku ve výši 7 930 Kč a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč (celkem 8 230 Kč). Žalobkyně opět vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku výzvou odeslanou dne 11. 2. 2021, splatnost příspěvku nastala dne 27. 4. 2021. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem uvedeného vozidla neměl žalovaný sjednáno ani v období od 18. 8. 2019 do 31. 10. 2019. Žalobkyni tak vůči žalovanému vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 4 875 Kč a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč (celkem 5 175 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku výzvou odeslanou dne 12. 8. 2021, splatnost příspěvku nastala dne 26. 10. 2021. Dlužné částky v celkové výši 21 570 Kč pak žalovaný nezaplatil ani poté, co mu byly právní zástupkyní žalobkyně zaslány předžalobní výzvy. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu ze dne 5. 12. 2022, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 4. Podle sdělení [stát. instituce] ze dne 21. 2. 2023 ve spojení s výpisem [anonymizována tři slova] byl v příslušné správní evidenci v období od 30. 10. 2017 do 19. 4. 2021 evidován jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] [jméno] [příjmení], [datum narození]. Vozidlo bylo ekologicky zlikvidováno dne 19. 4. 2021. 5. Z Kupní smlouvy uzavřené dne 17. 8. 2019 je soudem zjištěno, že vlastnické právo k vozidlu [registrační značka] nabyl od prodávajícího [jméno] [příjmení], narozeného [datum], žalovaný. 6. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 13. 1. 2021 ve spojení s informací České pošty ve vztahu k zásilce č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 ve výši 7 865 Kč a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, přičemž k úhradě příspěvku stanovila žalovanému lhůtu 60 dnů. 7. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 11. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 7 930 Kč a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, k úhradě příspěvku stanovila v tomto případě žalovanému rovněž lhůtu 60 dnů. Výzva byla podle poštovního podacího archu žalovanému odeslána dne 11. 2. 2021. 8. Z další Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 12. 8. 2021 je zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za období od 18. 8. 2019 do 31. 10. 2019 ve výši 4 875 Kč a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, k úhradě příspěvku stanovila lhůtu 60 dnů. Výzva byla podle poštovního podacího archu žalovanému odeslána dne 12. 8. 2021. 9. Z upomínek ze dne 22. 4. 2021, 19. 5. 2021, 20. 5. 2021, 17. 6. 2021, 18. 11. 2021, 16. 12. 2021 a dále z předžalobních upomínek ze dne 2. 3. 2022, 15. 3. 2022 (2x) ve spojení s částečnými výpisy podacího archu ze dne 2. 3. 2022 a 15. 3. 2022 (2x) bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě všech dlužných částek, a to i prostřednictvím předžalobních výzev odeslaných žalovanému právní zástupkyní žalobkyně. 10. Soud má za prokázané, že žalovaný byl na základě kupní smlouvy uzavřené dne 17. 8. 2019 s prodávajícím [jméno] [příjmení] v období od 17. 8. 2019 do 19. 4. 2021 vlastníkem [značka automobilu], [registrační značka], se zdvihovým objemem válců 1 974 cm3, k němuž neměl v období od 18. 8. 2019 do 30. 6. 2020 sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně postupně písemně vyzvala žalovaného k úhradě základu zákonného příspěvku do garančního fondu a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku v celkové výši 21 570 Kč, a to za období od 18. 8. 2019 do 31. 10. 2019 ve výši 5 175 Kč (4 875 + 300), za období od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 ve výši 8 165 Kč (7 865 + 300) a za období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 8 230 Kč (7 930 + 300), přičemž v rámci jednotlivých výzev stanovila žalovanému vždy lhůtu k zaplacení v délce 60 dní. Splatnost dílčích příspěvků v důsledku uvedeného nastala nejpozději ve dnech 29. 3. 2021, 27. 4. 2021 a 26. 10. 2021. Ve dnech 2. 3. 2022 a 15. 3. 2022 žalobkyně odeslala prostřednictvím právní zástupkyně žalovanému předžalobní výzvy, žalovaný však dlužné částky do dnešního dne žalobkyni nezaplatil. 11. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl a podle § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 21 570 Kč, když tato částka je tvořena za období od 18. 8. 2019 do 31. 10. 2019 základem příspěvku ve výši 4 875 Kč a náklady na uplatnění nároku ve výši 300 Kč, za období od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 základem příspěvku ve výši 7 865 Kč a náklady na uplatnění nároku ve výši 300 Kč a za období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 základem příspěvku ve výši 7 930 Kč a náklady na uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Výše základu příspěvku přitom byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (tedy 121, 122 a 75 dní, celkem 318 dní) a výše denní sazby podle druhu vozidla (65 Kč). Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 900 Kč (3 x 300 Kč) jsou přitom stanoveny ust. § 2 odst. 1 písm. h) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dána aktivní legitimace žalobkyně, neboť žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádné skutečnosti odůvodňující prodloužení základní pariční lhůty. 12. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, vzniklo jí tedy vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 25