3 C 61/2023-62 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 14 920 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila žalobkyně tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dříve také [právnická osoba], dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 4. 11. 1999 Smlouvu o finančním leasingu – Leasingovou smlouvu [číslo] na základě které přenechala žalovanému jako leasingovému nájemci k užívání předmět leasingu na dobu 36 měsíců. Žalovaný se smlouvou zavázal za užívání předmětu leasingu zaplatit celkem 36 měsíčních leasingových splátek. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, proto právní předchůdkyně smlouvu předčasně ukončila ke dni 30. 9. 2001. Právní předchůdkyni žalobkyně současně vznikl nárok na zaplacení souhrnu veškerých splátek za původně sjednanou dobu leasingu včetně veškerých nákladů a poplatků. Aktivní procesní legitimaci ve sporu žalobkyně dovozuje ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, na základě níž pohledávku vůči žalovanému od právní předchůdkyně nabyla, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně vůči žalovanému nárokuje zaplacení částky 14 920 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. žalobkyně před podáním žaloby odeslala žalovanému písemnou výzvu k zaplacení dluhu. 2. K výzvě soudu ze dne 13. 3. 2023 žalobkyně písemným podáním ze dne 5. 5. 2023 doplnila, že předmětem leasingu byl automobil tov. tn. Ford Escort, přičemž žalovaný se zavázal zaplatit za užívání předmětu leasingu zálohu na splátky ve výši 33 000 Kč a dále počínaje dnem 9. 11. 1999 celkem 24 měsíčních splátek po 2 984 Kč. Žalovaný uhradil z titulu smlouvy celkem 53 712 Kč, naposledy zaplatil splátku č. 18 splatnou dne 9. 4. 2021. K ukončení smlouvy a zesplatnění veškerých nároků právní předchůdkyně žalobkyně došlo ke dni 30. 9. 2001. Žalobou nárokovaná částka 14 920 Kč pak představuje dlužné splátky č. 19 – 23. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci bylo po doplnění žaloby možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň jej soud poučil, že nevyjádří-li se k výzvě ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v rámci samotné žaloby, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud rozhodoval ve věci bez jednání na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Z jednotlivých žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 5. Z Leasingové smlouvy [číslo] ze dne [datum] a připojeného Splátkového kalendáře z téhož dne bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným smlouvu, na základě které přenechala žalovanému na dobu 36 měsíců do užívání osobní automobil tov. zn. Ford Escort GHIA, přičemž žalovaný se zavázal zaplatit za užívání předmětu leasingu nájemné - zálohu na splátky a administrativní poplatek ve výši 33 000 Kč a dále 24 pravidelných měsíčních splátek po 2 984 Kč. 6. Podle interních dokumentů právní předchůdkyně žalobkyně označených jako Pohyby na bankovních účtech, Faktury vydané a dále podle vystavených daňových dokladů k leasingovým splátkám č. 19-23 žalovaný z titulu leasingové smlouvy zaplatil celkem 86 712 Kč, neuhradil pak splátky č. 19-23 v celkové výši 14 920 Kč (5 x 2 984 Kč). 7. Podle Protokolu o ukončení leasingové smlouvy [číslo] došlo k ukončení smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně pro neplacení splátek žalovaným ke dni 30. 9. 2001. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek č. 3 uzavřenou mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně dne 12. 3. 2019 ve spojení s dohodou o úplatě z téhož dne, potvrzením o zaplacení ze dne 15. 3. 2019 a ve spojení s částečným výpisem Přílohy č. 1 smlouvy byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť předmětnou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému vyplývající z leasingové smlouvy žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému podle listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 25. 3. 2019 a podacího lístku ze dne 7. 4. 2019 právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno. 9. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 4. 2020 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne je prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky nejpozději do 9. 5. 2020. 10. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 4. 11. 1999 Leasingovou smlouvu [číslo] na základě které přenechala žalovanému na dobu 36 měsíců do leasingového užívání osobní automobil tov. zn. Ford Escort GHIA. Žalovaný se smluvně zavázal zaplatit za užívání předmětu leasingu zálohu ve výši 33 000 Kč a dále 24 pravidelných měsíčních splátek po 2 984 Kč, celkem tedy částku 104 616 Kč, své povinnosti však řádně neplnil, neboť neuhradil splátky č. 19 - 23 v celkové výši 14 920 Kč (5 x 2 984 Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, žalovanému bylo postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně písemně oznámeno. Dne 29. 4. 2020 byla právním zástupcem žalobkyně zaslána žalovanému předžalobní výzva. 11. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky ze smlouvy se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“), podle jehož ust. § 262 odst. 1 si strany mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Podle § 269 odst. 2 obch. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. 12. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně svoje povinnosti z nepojmenované smlouvy uzavřené mezi stranami podle výše citovaných ustanovení obch. zák. splnila, neboť žalovanému umožnila užívání předmětu leasingu, žalovaný však nikoli, neboť nezaplatil sjednanou cenu leasingu. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, která nabyla pohledávku z leasingové smlouvy na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 3. 2019, částku 14 920 Kč sestávající z 5 leasingových splátek po 2 984 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 1. 10. 2001, kdy žalovaný byl v prodlení s plněním peněžitého dluhu, do zaplacení. Žalovanému bylo uloženo podle § 160 odst. 1 o. s. ř. zaplatit dlužnou částku žalobkyni do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní pomoci (převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní pomoci (3 režijní paušály po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle §137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč; celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve vztahu k písemnému podání ze dne 5. 5. 2023, neboť tímto žalobkyně pouze k výzvě soudu doplňovala žalobu o tvrzení a důkazy, které mohla a měla uvést již v samotné žalobě.