9 C 391/2023-35 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 23 181 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., s odůvodněním, že vozidla, jejichž provozovatelem byl žalovaný, byla v centrálním registru vozidel evidována jako provozovaná a žalovaný k nim neměl v daném období sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Konkrétně se jednalo o osobní automobil [registrační značka] v období od 6. 12. 2021 do 31. 3. 2022 a v období od 1. 4. 2022 do 4. 8. 2022 a osobní automobil [registrační značka] v období od 6. 4. 2022 do 9. 6. 2022 a v období od 10. 6. 2022 do 16. 8. 2022. Žalobkyni tak podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), vznikl nárok na příspěvek. Celková výše příspěvku pro osobní automobil [registrační značka] činí 7 540 Kč za období od 6. 12. 2021 do 31. 3. 2022 (se splatností dne 23. 8. 2022) a 8 190 Kč za období od 1. 4. 2022 do 4. 8. 2022 (se splatností 6. 12. 2022) a pro osobní automobil [registrační značka] činí 3 055 Kč za období od 6. 4. 2022 do 9. 6. 2022 (se splatností dne 11. 10. 2022) a 3 196 Kč za období od 10. 6. 2022 do 16. 8. 2022 (se splatností 24. 1. 2023). Dále žalobkyni vznikl nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 1 200 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě dílčích příspěvků. Žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně dlužnou částku nezaplatil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu vyhověno v plném rozsahu, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), protože žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů, a to ze sdělení [stát. instituce] ze dne 2. 11. 2023 a korespondence, soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný je od 12. 8. 2020 vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], k němuž v období od 6. 12. 2021 do 4. 8. 2022 nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu za období od 6. 12. 2021 do 31. 3. 2022 ve výši 7 540 Kč (116 dnů x 65 Kč), náklady na uplatnění ve výši 300 Kč žalobkyně zatím nepožadovala. V odeslané výzvě k úhradě příspěvku stanovila žalobkyně lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu za období od 1. 4. 2022 do 4. 8. 2022 ve výši 8 190 Kč (126 dnů x 65 Kč), náklady na uplatnění ve výši 300 Kč žalobkyně opět nepožadovala. V odeslané výzvě k úhradě příspěvku stanovila žalobkyně lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Dále bylo zjištěno, že žalovaný byl od 6. 4. 2022 do 8. 2. 2023 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], k němuž v období od 6. 4. 2022 do 16. 8. 2022 nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu za období od 6. 4. 2022 do 9. 6. 2022 ve výši 3 355 Kč, který byl tvořen základem příspěvku ve výši 3 055 Kč (65 dnů x 47 Kč) a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. V odeslané výzvě k úhradě příspěvku stanovila žalobkyně lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu za období od 10. 6. 2022 do 16. 8. 2022 ve výši 3 196 Kč (68 dnů x 47 Kč), náklady na uplatnění ve výši 300 Kč žalobkyně nepožadovala. V odeslané výzvě k úhradě příspěvku stanovila žalobkyně lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Z předžalobních výzev ze dne 10. 10. 2022, 4. 1. 2023, 30. 1. 2023 a ze dne 13. 3. 2023 ve spojení s částečnými podacími archy bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dílčích dlužných částek (příspěvků). 5. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 21 981 Kč, kdy tato částka je tvořena příspěvky za osobní automobil [registrační značka], konkrétně příspěvkem ve výši 7 840 Kč (7 540 Kč + 300 Kč) za období od 6. 12. 2021 do 31. 3. 2022 a příspěvkem ve výši 8 490 Kč (8 190 Kč + 300 Kč) za období od 1. 4. 2022 do 4. 8. 2022 a dále příspěvkem za osobní automobil [registrační značka] ve výši 3 355 Kč (3 055 Kč + 300 Kč) za období od 16. 4. 2022 do 9. 6. 2022 a ve výši 3 496 Kč (3 196 Kč + 300 Kč) za období od 10. 6. 2022 do 16. 8. 2022. Výše příspěvků byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dle shora uvedených ustanovení dána aktivní legitimace žalobkyně, neboť právě žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 928 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 380 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupkyně žalobkyně.