12 C 241/2024-23 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky 19 680 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce (společnost , právnická osoba, ) dne 19. 5. 2023 uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytl žalované částku 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit právnímu předchůdci žalobce částku 19 680 Kč s příslušenstvím do 22. 7. 2023. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, když na předmětný úvěr ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2022 přešla pohledávka za žalovanou z právního předchůdce žalobce na žalobce. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila částku 19 680 Kč skládající se z nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč a nesplaceného úroku ve výši 3680 Kč. Žalobce nadále požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 680 Kč od 23. 7. 2023 do zaplacení. Přestože byla žalovaná dopisem ze dne 15. 12. 2023 vyzvána k úhradě dlužné částky, ničeho neuhradila.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno, tento však byl zrušen pro nedoručení žalované. Soud nařídil jednání na den 25. 9. 2024, ke kterému byla žalovaná řádně a včas předvolána, avšak k jednání se bez omluvy nedostavila. Právní zástupce žalobce se z jednání omluvil a taktéž se nedostavil. Soud projednal a rozhodl věc bez přítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne 19. 5. 2023 bylo prokázáno, že se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované částku ve výši 16 000 Kč, a žalovaná se zavázala splatit částku ve výši 19 680 Kč do dne 18. 6. 2023. Na smlouvě však není uveden ani podpis právního předchůdce žalobce ani podpis žalované.4. Výpisem z běžného účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytl žalované dne 19. 5. 2023 částku ve výši 16 000 Kč, a to převodem na účet žalované č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, .5. Ze sdělení informace , právnická osoba, . ze dne 1. 8. 2024 bylo zjištěno, že vlastníkem účtu, na který byla v květnu 2023 zaslána částka 16 000 Kč je žalovaná.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2022 ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 12. 2023 bylo žalované dne 15. 12. 2023 oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a je tak dána aktivní legitimace žalobce ve sporu.7. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 12. 2023 ve spojení s podacím archem z téhož dne vyplývá, že byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky. Ani přes tuto upomínku, žalovaná ničeho neuhradila.8. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.9. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobcem předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobcem předložená smlouva o úvěru obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobce a žalovaná, předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši 16 000 Kč. Tato smlouva neobsahuje podpis zástupce žalobce, ani podpis žalované. Ačkoli byl žalobce soudem vyzván, nenavrhl důkazy k prokázání tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, tj. dodržení kontraktačního procesu. K ústnímu jednání soudu se nedostavil, čímž znemožnil soudu, aby mu bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009). Soud proto uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, neboť nedoložil, že by došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsal v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dle závěru soudu uvedení jména, příjmení namísto podpisu smlouvy žalovanou neprokazuje platné uzavření smlouvy, když nebylo prokázáno, že žalovaná takto projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru a kontraktační proces tak, jak jej žalobce popsal byl realizován. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalované nemohl z této vzniknout závazek zaplatit úvěr, smluvní pokutu včetně příslušenství. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce neprokázal ani řádné prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).10. S ohledem na výše uvedený závěr soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II.).11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci částečný úspěch v rozsahu 81 % a žalovaná v rozsahu 19 %. Soud po odečtení neúspěchu žalobce od jeho úspěchu stanovil, že žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 62 %, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem náklady řízení žalobce činí 2 252 Kč, z toho 62 % představuje částku 1 397 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.