12 C 252/2024-35 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal proti žalovanému zaplacení částky 39 548,83 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že dne 13. 2. 2023 uzavřel se žalovaným smlouvu o neúčelovém úvěru č. , číslo, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, a to prověřením osoby žalovaného v dostupných registrech, zejména registru SOLUS, insolvenčním rejstříku, evidenci neplatných dokladů, interních registrech apod a vyhodnocením finanční situace žalovaného. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky a je opatřena ověřeným elektronickým podpisem. Na základě výše uvedených prověření žalobce vyhodnotil, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 17,50 % ročně v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 468 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 6. 12. 2023 ke splacení celé dlužné částky do dne 24. 1. 2024. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka 39 548,83 Kč, která zahrnuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 37 188,83 Kč a úvěrové poplatky ve výši 2 360 Kč. Za úvěrové poplatky žalobce vyúčtoval žalovanému 500 Kč za zaslání 2. a každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru dle str. 18 sazebníku, a to za upomínku ze dne 7. 7. 2023, 21. 7. 2023, 1. 8. 2023, 30. 8. 2023 (4 x 500 Kč), dále 360 Kč (6 x 60 Kč) za dlužné pojištění úvěru ve výši 60 Kč měsíčně za období od 30. 6. 2023 do 30. 11. 2023. Žalovanému byla ze strany žalobce zaslána předžalobní upomínka dne 20. 2. 2024. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav.3. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu chování bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedl, že je svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské bez maturity, je vlastníkem domu/bytu, pobírá invalidní důchod třetího stupně ve výši 11 828 Kč. Jako své výdaje specifikoval měsíční náklady spojené s bydlením ve výši 3 000 Kč a spoření ve výši 500 Kč. Záznamy ohledně osoby žalovaného v dostupných registrech byly negativní. Skutečnost, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 11 828 Kč bylo ověřeno dotazem na Českou správu sociálního zabezpečení, kdy tato přípisem ze dne 13. 2. 2023 uvedla, že žalovaný skutečně pobírá invalidní důchod ve výši 11 828 Kč.4. Ze smlouvy o úvěru registrační číslo , číslo, bylo zjištěno, že dne 13. 2. 2023 uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o úvěru, kterou se žalovanému zavázal poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč spolu se zápůjční úrokovou sazbou 17,50 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr nejpozději do 25. 1. 2026, a to ve 36 měsíčních splátkách po 1 468 Kč.5. Z výzev ze dne 6. 7. 2023, 20. 7. 2023, 31. 7. 2023, 29. 8. 2023 vyplývá, že žalobce odeslal žalovanému výzvy k úhradě dlužných částek a v souladu se sazebníkem byly žalovanému vyměřeny úvěrové poplatky v celkové výši 2 360 Kč, přičemž poplatky za zaslání upomínky činí celkem 2 000 Kč (4x 500 Kč) a doúčtovaná úhrada pojištění splátek činí 360 Kč (6 x +60 Kč).6. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 6. 12. 2023 ve spojení s dodejkou bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 11 227,41 Kč a zároveň žalovaného upozornil, že pokud částku neuhradí do 24. 1. 2024, dojde k zesplatnění úvěru. Zásilka byla žalovanému odeslána dne 7. 12. 2023.7. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 2. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě do 27. 2. 2024. Zásilka byla žalovanému odeslána dne 20. 2. 2024.8. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 13. 2. 2023 uzavřena smlouva o úvěru. Před uzavřením smlouvy posuzoval žalobce schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, přičemž vycházel z negativních výsledků lustrací žalovaného v dostupných registrech a dále z údajů sdělených žalovaným ohledně jeho příjmů a výdajů, které dle tvrzení žalovaného činily 11 828 Kč měsíčně (příjmy) a 3 500 Kč měsíčně (výdaje), když k ověření tvrzených částek měl žalobce k dispozici potvrzení o příjmu žalovaného. Žalobce poskytl žalovanému v souladu se smlouvou částku 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve 36 měsíčních splátkách po 1 468 Kč. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobce přistoupil k jeho zesplatnění. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 27. 2. 2024.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující právní závěry. Žalobce se žalovaným platně uzavřel smlouvu o úvěru, a to dle § 2395 o. z. ve spojení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobce prokázal, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného. Dále bylo prokázáno, že žalovaný skutečně vyčerpal částku 40 000 Kč a rovněž, že úvěr řádně nesplácel, a proto žalobce v souladu s odst. 9.1 písm. f) ve spojení s odst. 8.1 písm. a) Úvěrových podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru přistoupil k zesplatnění veškerých pohledávek. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 39 548,83 Kč. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.12. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokátka za právní zastoupení ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis návrhu) se sazbou po 500 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 582 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobce činí 3 760 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce.