9 C 171/2024-20 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 15 185 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. Podání návrhu odůvodnila tím, že žalovaný je vlastníkem, resp. provozovatelem osobního automobilu registrační značky , SPZ, , který byl v centrálním registru vozidel evidován jako provozovaný a žalovaný k němu v období od 17. 6. 2022 do 31. 1. 2023 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), vznikl nárok na příspěvek. Celková výše příspěvku za období od 17. 6. 2022 do 31. 1. 2023 se skládá ze základu příspěvku ve výši 14 885 Kč (se splatností dne 22. 8. 2023) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku. Žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně dlužnou částku nezaplatil.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu vyhověno v plném rozsahu, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), protože žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v rámci podaného návrhu a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze sdělení Městského úřadu v , Anonymizováno, ze dne 4. 6. 2024 bylo zjištěno, že vlastníkem vozidla registrační značky , SPZ, , ke kterému nebylo v období od 17. 6. 2022 do 31. 1. 2023 sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, je od 7. 6. 2021 žalovaný. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 8. 6. 2023 k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 14 885 Kč (229 dní x 65 Kč), náklady uplatnění ve výši 300 Kč žalobkyně zatím nepožadovala. Výzva k uhrazení příspěvku, v níž žalobkyně stanovila lhůtu 60 dní k zaplacení dlužného příspěvku, byla žalovanému doručena dne 12. 6. 2024. Splatnost příspěvku nastala dne 22. 8. 2023. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 11. 2023 ve spojení s částečným podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.5. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a podle § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 15 185 Kč, přičemž tato částka je tvořena základem příspěvku ve výši 14 885 Kč a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dle shora uvedených ustanovení dána aktivní legitimace žalobkyně, protože právě žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.6. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně.