9 C 405/2023-95 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky celkem 130 000 Kč s vyčísleným zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 3. 5. 2023 prodala žalovanému pozemky parc. č. , číslo parcely, v katastrálním území , adresa, , kdy součástí pozemku parc. č. , číslo parcely, byla i betonová deska a složený stavební materiál, to jest kari sítě, ztracené bednění, stropní nosníky a cihly. Téhož dne uzavřeli spolu účastníci další kupní smlouvu, na základě které žalovaný prodal žalobkyni jiné nemovitosti. Dále téhož dne spolu účastníci uzavřeli dohodu o provedení zápočtu kupních cen dle obou kupních smluv a dalších závazků s ohledem na vzájemné další finanční operace (zápůjčky), kdy v dohodě o zápočtu bylo sjednáno, že žalovaný vyplatí žalobkyni částku 793 500 Kč do deseti pracovních dnů od vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalovaný zaplatil žalobkyni dne 15. 6. 2023 pouze částku 668 500 Kč a je tak od 14. 6. 2023 v prodlení se zaplacením částky 125 000 Kč, neboť zápis vlastnického práva byl proveden dne 31. 5. 2023. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, které se žalovanému dostalo tak, že poté, co žalobkyně zaplatila žalovanému na splátku půjčky celkem 95 000 Kč, zaplatila další jednu splátku ve výši 5 000 Kč, ovšem až po sepisu kupní smlouvy a dohody o zápočtu. Celkem tak žalobkyně nárokovala žalobou proti žalovanému zaplacení 130 000 Kč, přičemž v průběhu řízení vzala žalobu částečně v rozsahu co do částky 5 000 Kč požadované z titulu bezdůvodného obohacení zpět. Žalovaný byl vyzván k zaplacení do 10. 7. 2023, avšak v této lhůtě dlužnou částku neuhradil. Pokud žalovaný započítává proti pohledávce žalobkyně svou pohledávku ve výši 125 000 Kč, tak tento zápočet není možný. Žalobkyně sporuje zápočet provedený žalovaným dopisem ze dne 8. 6. 2023 jednak pro nezapočitatelnost pohledávek různého druhu, kdy jde na jedné straně o pohledávku žalobkyně na zaplacení kupní ceny oproti pohledávce žalovaného na vydání movitých věcí, a navíc pokud žalovaný požaduje zaplacení poplatku za připojení elektroměru (když částka za připojení elektroměru tvoří část započítávané pohledávky), tak ale pozemek nebyl k elektrickému vedení připojen ani v době prohlídky prodávaných pozemků, kdy sloupek ani nebyl elektroměrem osazen. Je sice pravda, že na nemovitosti byla zhotovena „kaplička“, ale elektroměr byl odpojen dávno před tím, než si žalovaný pozemek prohlížel. Započítávaná pohledávka žalovaného je proto nejistá a neurčitá. Žalovanému byly vydány veškeré movité i nemovité věci a pokud v protokolu o předání věcí ze 16. 5. 2023 bylo uvedeno, že nebyla předána dokumentace ke sloupku elektrického vedení a že tento sloupek není osazen elektroměrem, dále, že nebylo předáno „, Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ), jedna paleta ztraceného bednění Best různých rozměrů, zbytek stěrky cca 1 m3, 2 palety komínových cihel Schiedel a zbytky šalovacích prken“, tak ale rozhodující je, co bylo uvedeno v kupní smlouvě jakožto předmět převodu, nikoliv to, co je uvedeno jako chybějící materiál v předávacím protokolu. Navíc paleta ztraceného bednění byla zhruba dva týdny po předání pozemku vydána žalovanému, kdy si pro ni do nemovitosti žalobkyně přijel Petr Novák, který v tu dobu pro žalovaného na pozemku pracoval a tento jej žalovanému vydal.2. Žalovaný proti žalobě namítal, že se v kupní smlouvě se žalobkyní dohodli na odkupu pozemku včetně příslušenství a „složeného stavebního materiálu, jak je uvedeno v kupní smlouvě ze dne 3. 5. 2023“ (viz. č. l. 29). Žalovaný před podpisem kupní smlouvy nafotil vše, co se týká zbylého stavebního materiálu na předmětných pozemcích a podle této fotodokumentace pak připravil předávací protokol. Dne 16. 5. 2023 pak při předání pozemků do tohoto protokolu zaznamenal, jaký zbytkový materiál na pozemcích byl a jaký materiál scházel. Protože při předání pozemků byl elektroměr odpojen, vyúčtoval žalobkyni částku 5 601 Kč za znovupřipojení. V doplnění vyjádření ze dne 15. 4. 2024 pak žalovaný uvedl, že na základě smlouvy o zápůjčce zapůjčil žalobkyni celkově částku 2 360 000 Kč. Následně bylo dohodnuto, že bude zřízeno zástavní právo k zajištění této pohledávky žalovaného, a proto žalovaný nechal vyhotovit smlouvu o zřízení zástavního práva včetně návrhu na vklad a za toto uhradil částku 5 000 Kč. Žalobkyně však těsně před podpisem zástavní smlouvy tuto odmítla podepsat. Poté, co žalobkyně zmařila uzavření zástavní smlouvy, začala inzerovat prodej pozemků a následně bylo mezi účastníky dohodnuto, že dojde k uzavření kupní smlouvy a žalovaný si předmětné nemovitosti koupí. Dále bylo dohodnuto, že na pozemcích zůstanou věci, které tam v době uzavření kupní smlouvy jsou složeny. Žalovaný dne 1. 5. 2023 učinil fotodokumentaci celé stavby a stavebních materiálů, které byly na pozemcích složeny, což se uskutečnilo již v době, kdy žalobkyně a žalovaný byli dohodnuti na tom, že uzavřou kupní smlouvu. Následně došlo dne 3. 5. 2023 k uzavření kupní smlouvy k předmětným nemovitostem. Před předáním nemovitostí vyhotovil žalovaný předávací protokol v souladu s předchozími dohodami a v souladu s fotodokumentací, kterou pořídil dne 1. 5. 2023. Při sepisu předávacího protokolu byl stavební materiál na pozemcích zkontrolován a bylo vyplněno, jaký tam zůstal a jaký byl odvezen. Poté, co si žalobkyně předávací protokol pročetla a dostala jedno jeho vyhotovení, zaslala žalovanému v 16:30 hodin SMS zprávu ve znění: „Ahoj, můžeme se domluvit na nějakém stržení peněz z doplatku, když tam nebylo všechno?“ a pak ještě ve stejný den telefonovala a zopakovala svoji žádost, když zároveň bylo dohodnuto, že ceny chybějícího stavebního materiálu pro „stržení z kupní ceny“ budou určeny dle aktuálních obvyklých tržních cen. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k dohodě o tom, že chybějící věci budou naceněny a bude proveden zápočet z běžných tržních cen, jinými slovy tedy došlo k dohodě o tom, že věci nebude žalobkyně vydávat a místo toho bude proveden zápočet na doplatek kupní ceny, jak o to žalobkyně výslovně žádala. Důvodná je i částka dopravy, která byla v nabídkách naceněna, neboť materiál logicky není možné pouze nakoupit, ale na předmětné pozemky rovněž přivézt (uvést do stavu, v jakém byla stavba v době podpisu kupní smlouvy). Pokud jde o znovupřipojení elektroměru, žalobkyně při jednáních a podpisu kupní smlouvy dne 3. 5. 2023 nesdělila nic o tom, že elektroměr je odpojen. Z toho důvodu žalovaný vycházel z původního stavu, že je v kapličce nainstalován elektroměr. Stav, kdy byla stavba připojena k elektřině s osazeným elektroměrem, byl žalovanému znám z důvodu, že původně panovaly mezi žalovaným a žalobkyní běžné vztahy. Žalovaný věděl o tom, že byla zřízena přípojka elektrické energie a že na stavbě probíhají práce, při kterých byla elektřina běžně využívána. Teprve při předávání dne 16. 5. 2023 a otevření kapličky na pozemku zjistil, že elektroměr se v kapličce nenachází. Žalobkyně mu k tomu uvedla, že elektroměr byl zhruba před měsícem odpojen. Žalovanému tak nezbylo nic jiného než uplatnit vůči žalobkyni částku za opětovné připojení elektroměru, když v rámci Sdělení o provedeném zápočtu ze dne 8. 6. 2023 uplatnil částku ve výši 5 601 Kč.3. Žalobkyně podáním ze dne 23. 4. 2024 k nároku na vydání stavebního materiálu respektive na zaplacení ekvivalentu v penězích uvedla, že postupovala přesně podle písemné kupní smlouvy a zanechala na pozemku materiál ve smlouvě zachycený, pouze z pozemku odvezla ztracené bednění, které však následně předala panu Novákovi, a ten jej odvezl zpět žalovanému. Žalobkyně a žalovaný se sešli na prodaném pozemku k jeho předání dne 16. 5. 2023. Žalobkyně neměla předem k dispozici předávací protokol a nevzala si ani stejnopis smlouvy a vycházela proto z předávacího protokolu sepsaného žalovaným. Do protokolu byl stran stavebního materiálu zachycen skutečný stav, tedy pouze to, co se na pozemku nacházelo. Žalobkyně nebyla bez smlouvy schopna adekvátně reagovat na tvrzení žalovaného, že se má na pozemku nacházet ještě další materiál. Žalobkyně pouze sdělila, že jestli tam něco chybí, tak to dodá nebo se domluví na finanční kompenzaci. Rozsah převáděného stavebního materiálu však byl určen smlouvou, a nikoliv předávacím protokolem nebo fotodokumentací. Ohledně chybějícího elektroměru a nároku žalovaného na úhradu nákladů na znovupřipojení odběrného místa uvedla, že žalovaný podpisem kupní smlouvy ze dne 3. 5. 2023 stvrdil, že je mu znám stav převáděné nemovitosti a že měl možnost se s ním řádně seznámit. V době podpisu kupní smlouvy již byl pozemek řadu týdnů od elektrické energie odpojen. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 15. 4. 2024 ale uvedl, že se s chybějícím elektroměrem seznámil až dne 16. 5. 2023 a pokud se tedy žalovaný se stavem nemovitosti na místě samém dostatečně neseznámil, čili nezjistil, že v okamžiku podpisu smlouvy je elektroměr odpojený, nemůže to jít k tíži žalobkyně. Navíc zápočet dopisem ze dne 8. 6. 2023 nesplňuje ani formální