10 C 56/2025-34 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se žalobou změněnou se souhlasem soudu domáhala proti žalovanému zaplacení celkem částky 75 349,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, distančním způsobem na adrese , webové stránky, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 54 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle smlouvy v pravidelných denních splátkách ve výši určené ve všeobecných obchodních podmínkách (dále jen VOP). Součástí smlouvy byl mimo jiné formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, předpis denních splátek a VOP, s nimiž byl žalovaný seznámen před podpisem smlouvy a s jejichž obsahem vyslovil souhlas. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , webové stránky, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a sdělil údaje, na jejichž základě žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného, provedla lustrace v příslušných registrech a prostřednictvím účtu žalovaného zjistila výši čistého měsíčního příjmu 27 100 Kč, která umožňovala bezproblémové splácení úvěru. Žalovaný správnost svých údajů žalobkyni potvrdil ve smlouvě. Nadto se žalovaný identifikoval prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč na účet žalobkyně z bankovního účtu č. , č. účtu, zřízeného a vedeného na jméno žalovaného. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena prostřednictvím klientského profilu, do něhož se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. Nejprve byly žalovanému zpřístupněny předsmluvní informace, které odsouhlasil a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, který odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, v období od 18. 10. 2024 do 9. 11. 2024 celkem ve výši 35 547 Kč. Žalovaný zaplatil na jistině celkem částku 547,48 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou pravidelných denních splátek žalobkyně smlouvu vypověděla. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 34 999,42 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 578,80 Kč (1,99 % z vyplacené tranše), smluvní úrok ve výši 35 969,45 Kč (1,02 % denně z nesplacené jistiny), poplatek za službu „, název, “ ve výši 566,75 Kč a smluvní pokuta celkem ve výši 3 234,78 Kč (0,1 % denně z nesplacené jistiny za prvních 90 dní prodlení), když žalobkyně podáním ze dne 25. 9. 2025 rozšířila žalobu o smluvní pokutu ve výši 2 453,93 Kč. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalovaný dluh neuhradil, ačkoli byl žalobkyní upomínán.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 20. 10. 2025 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání omluvila, a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve spojení se VOP a Předpis denních splátek soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobkyně a žalovaný, předmětem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru až do výše 54 000 Kč s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a pevnou úrokovou sazbou ve výši 1,016 % denně. Splatnost první splátky byla stanovena dne 6. 7. 2024 a datum splatnosti úvěru dne 28. 11. 2025. Smlouva obsahuje též sjednání poplatku za službu „, název, “ a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Smlouva obsahuje pouze podpis zástupce žalobkyně, namísto podpisu žalovaného je uvedeno: „Tímto podepisuji dne 2024-06-06 Klient“. VOP ani předpis splátek nebyly žádným způsobem podepsány.4. Z interní metodiky žalobkyně označené , název, vyplývá její způsob prověřování úvěruschopnosti spotřebitele.5. Z listiny nazvané výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . soud zjistil nacionále žalovaného, počet členů domácnosti, výše příjmu žalovaného, vypočítané minimální výdaje a úspěšné posouzení úvěruschopnosti žalované.6. Z kopie občanského průkazu žalovaného byly zjištěny jeho nacionále.7. Z autorizace ověření totožnosti vyplývá, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, dne 6. 6. 2024.8. Z listiny nazvané identifikované příjmy vyplývá, že žalobkyně prověřovala příjmy žalovaného před uzavřením smlouvy.9. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (automatizovaný výpis z interního systému) bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, bylo za období od 6. 6. 2024 do 9. 11. 2024 vyplaceno celkem 35 547 Kč.10. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů vyplývá, že tento vydala žalobkyně s datem 5. 3. 2024. Z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru vyplývají údaje týkající se poskytování spotřebitelských úvěrů žalobkyní.11. Z e-mailu žalobkyně ze dne 10. 3. 2025 odeslaném na e-mail , e-mail, vyplývá, že žalobkyně vypověděla smlouvu o půjčce s okamžitou platností a požadovala okamžitou úhradu dluhu ve výši 72 895,27 Kč, včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut.12. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 21. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, , na který v období od 6. 6. 2024 do 9. 11. 2024 byla žalobkyní poukázána celkem částka 35 547 Kč pod VS , var. symbol, .13. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období od 31. 1. 2024 do 19. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný odeslal 1 Kč na účet žalobkyně dne 6. 6. 2024 a od 31. 1. 2024 do 22. 5. 2024 byly na účtu zaznamenány pouze výdaje, dne 23. 5. 2024 příjem 2 000 Kč a dne 4. 6. 2024 příjem 40 Kč.14. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 6. 2025 ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě do 3 dnů, výzva byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 19. 6. 2025.15. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobkyní předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Žalobkyní předložená smlouva o úvěru obsahuje pouze identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobkyně a žalovaný, předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru do výše 54 000 Kč s úrokem ve výši 1, 016 % denně, poplatkem ve výši 1,99 % z čerpané částky. Tato smlouva obsahuje pouze podpis zástupce žalobkyně, namísto odpisu žalované je uvedeno: „Tímto podepisuji 2024-06-06 Klient“. Ačkoli byla žalobkyně soudem vyzvána, nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení o dodržení kontraktačního procesu. K ústnímu jednání se žalobkyně nedostavila a omluvila se, čímž znemožnila soudu, aby jí bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009). Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, neboť nedoložila, že došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Poznámka uvedená pod textem smlouvy neprokazuje platné uzavření smlouvy, neboť z tohoto není zřejmé, že žalovaný od žalobkyně obdržel návrh smlouvy a skutečně projevil vůli smlouvu uzavřít. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalovanému nemohl z takové smlouvy vzniknout závazek zaplatit úvěr, poplatek, úrok ani smluvní pokutu. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně neprokázala ani řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).16. Jelikož žalobkyně v průběhu řízení rozšířila žalobu o další smluvní pokutu, avšak nezaplatila ve stanové lhůtě soudní poplatek, soud v tomto rozsahu řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil (výrok I.).17. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala žalovanému na jeho účet částku celkem ve výši 35 547 Kč a dle žalobních tvrzení žalovaný uhradil částku 547,48 Kč, čímž došlo s ohledem na výše uvedené závěry soudu k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného ve výši 34 999,52 Kč. Žalobkyně požadovala jistinu ve výši 34 999,42 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 34 9