3 C 326/2025-21 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 15 220 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že žalovaný byl v registru vozidel evidovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu reg. zn. , SPZ, , k němuž nebylo v období od 5. 8. 2024 do 15. 10. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak jako oprávněné právnické osobě vznikl podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.), nárok na zaplacení příspěvku 6 192 Kč a dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva v částce 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 47 zákona č. 30/2024 Sb. k úhradě příspěvku výzvou odeslanou dne 27. 11. 2024, která byla žalovanému doručena dne 2. 12. 2024. Splatnost příspěvku nastala uplynutím stanovené lhůty dne 10. 2. 2025. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný neměl jako vlastník/provozovatel uvedeného osobního automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem předmětného vozidla ani v navazujícím období od 16. 10. 2024 do 21. 1. 2025. Žalobkyni v souvislosti s tím vznikl nárok na příspěvek ve výši 8 428 Kč a na poplatek za mimosoudní uplatnění práva 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 47 zákona č. 30/2024 Sb. k úhradě příspěvku výzvou odeslanou dne 27. 2. 2025 doručenou žalovanému dne 28. 2. 2025, splatnost příspěvku nastala dne 13. 5. 2025. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani poté, co mu byla dne 12. 6. 2025 odeslána předžalobní výzva.2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby, souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádříli se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění:4. Z Informace z Registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný byl v období od 11. 4. 2018 do 14. 11. 2024 registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla tov. zn. Mercedes – Benz Vito, reg. zn. , SPZ, , o hmotnosti 2 600 kg. V uvedeném období nebylo uvedené vozidlo vyřazeno z provozu.5. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, ze dne 27. 11. 2024 ve spojení se sdělením České pošty, s. p., soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla reg. zn. , SPZ, období od 5. 8. 2024 do 15. 10. 2024 ve výši 6 192 Kč, přičemž k úhradě příspěvku stanovila žalovanému lhůtu 60 dnů.6. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, ze dne 27. 2. 2025 ve spojení se sdělením České pošty, s. p., soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla reg. zn. , SPZ, období od 16. 10. 2024 do 21. 1. 2025 ve výši 8 428 Kč, přičemž k úhradě příspěvku stanovila žalovanému lhůtu 60 dnů.7. Z Předžalobních upomínek ze dne 12. 6. 2025 ve spojení s částečnými výpisy poštovních podacích archů soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalobou nárokovaných částek.8. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v období od 5. 8. 2024 do 21. 1. 2025 vlastníkem a provozovatelem vozidla tov. zn. Mercedes – Benz Vito, registrační značky , SPZ, , o hmotnosti 2 600 kg, přičemž k tomuto vozidlu nebylo v uvedeném období sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 27. 11. 2024 k úhradě základu zákonného příspěvku do garančního fondu za období od 5. 8. 2024 do 15. 10. 2024 ve výši 6 192 Kč, přičemž v rámci výzvy stanovila žalovanému lhůtu k zaplacení v délce 60 dnů. Dopisem ze dne 27. 2. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě základů zákonného příspěvku do garančního fondu za období od 16. 10. 2024 do 21. 1. 2025 ve výši 8 428 Kč, přičemž v rámci výzvy stanovila žalovanému opět lhůtu k zaplacení v délce 60 dnů. Splatnost dílčích příspěvků nastala uplynutím stanovené lhůty. Před podáním žaloby právní zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvy, žalovaný však dlužnou částku do dnešního dne nezaplatil.9. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl a podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 15 220 Kč, přičemž tato dlužná částka je tvořena:- za období 5. 8. 2024 do 15. 10. 2024 základem příspěvku ve výši 6 192 Kč (72 dní x 86 Kč podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.) a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč,- za období od 16. 10. 2024 do 21. 1. 2025 základem příspěvku ve výši 8 428 Kč (98 dní x 86 Kč podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.) a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč.10. Výše základu příspěvku přitom byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je pak stanovena ustanovením § 5 odst. 1 a § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. ve znění účinném v rozhodném období. Ve věci je dána aktivní legitimace žalobkyně, neboť žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v návaznosti na splatnost jednotlivých dlužných částek. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.11. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, vůči žalovanému jí tedy vzniklo právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby) se sazbou po 400 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 315 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 615 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně.