4 C 370/2025-33 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 430,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 503,26 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 255,39 Kč s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne 28. 6. 2024 se žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaný mohl čerpat úvěr až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný dne 28. 6. 2024 čerpal úvěr ve výši 17 000 Kč. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splatit první splátku do 28. 7. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 20. 12. 2025. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky žalobkyně , webové stránky, , na které žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru a poskytl údaje ohledně počtu členů žijících s ním v domácnosti, výše čistých měsíčních příjmů a pravidelných měsíčních výdajů. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného ve veřejných rejstřících BRKI, NRKI, ISIR, centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a neplatných dokladech MV ČR a v interních registrech historie klienta. Žalovaný následně správnost svých údajů potvrdil ve smlouvě a rovněž se identifikoval prostřednictvím služby Kontomatik, které zpřístupnil svůj bankovní účet, z něhož žalobkyně ověřila výši čistého příjmu žalovaného 65 600 Kč měsíčně. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření - žalovaný nejprve odsouhlasil formulář standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru a poté návrh smlouvy o úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně dne 29. 10. 2024 smlouvu vypověděla. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu dlužné jistiny ve výši 16 999,97 Kč, smluvního úroku ve výši 18 926,76 Kč (ve výši 0,93 % denně z nesplacené jistiny), poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 338,29 Kč (ve výši 1,99 % z vyplacené tranše 17 000 Kč) a poplatku za službu , název, ve výši 165 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za dobu od 29. 7. 2024 do 27. 10. 2024. Dle žalobkyně byla předžalobní výzva odeslána žalovanému dne 27. 2. 2025. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že skutečně předmětnou smlouvu o úvěru dne 28. 6. 2024 se žalobkyní uzavřel. Žalobkyně se ho při uzavření smlouvy dotazovala na jeho majetkové poměry, žalovaný jí informace poskytl a dokládal listiny jako např. pracovní smlouvu, takže jeho úvěruschopnost zjišťována byla. Žalovaný tvrdí, že v době uzavření smlouvy byl schopen závazky ze smlouvy plnit. Skutečnosti, pro které nebyl schopen splátky hradit, nastaly až po uzavření smlouvy. Částka 17 000 Kč mu byla skutečně vyplacena, ale myslí si, že neuhradil žádnou splátku. Žalovaný požádal o splátky ve výši 3 000 Kč měsíčně s odůvodněním, že je zaměstnán s čistým příjmem 2 500 EUR měsíčně, což je zhruba 60 000 Kč měsíčně. Je ženatý a má dvě děti ve věku 11 a 9 let, společně bydlí v nemovitosti manželky. Na manželku je vedena i hypotéka, kterou splácí ve výši 15 000 Kč měsíčně. S ohledem na jeho nepovedené podnikání nemá žádný majetek a došlo k rozdělení společného jmění manželů. Co se týče dalších výdajů, platí vodu, elektřinu, plyn, jídlo a další běžné věci ve výši zhruba 15 000 Kč měsíčně. Manželka žalovaného je učitelka na základní škole s čistým příjmem 34 000 Kč měsíčně. Žalovaný své dluhy už postupně splatil, zbývá mu doplatit jeden dluh vůči , právnická osoba, s tím, že přesnou výši dluhu neví, ale splátky hradí ve výši 4 500 Kč měsíčně. Žádná exekuce proti němu vedena není. Žalovaný dále uvedl, že výši dluhu považuje za nadhodnocenou, nicméně že ponechá její posouzení na rozhodnutí soudu.3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 6. 2024 včetně všeobecných obchodních podmínek, popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru (údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru), informací pro spotřebitele a souhlasu se zpracováním osobních údajů soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobkyně a žalovaný, s předmětem poskytnutí spotřebitelského revolvingového úvěru do výše 80 000 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně až do maximální výše úvěru (schváleného kreditního rámce) 80 000 Kč, s úrokovou sazbou 0,933 % denně, se splatností první denní splátky 28. 7. 2024 a s posledním dnem trvání smlouvy 20. 12. 2025. Ve smlouvě byla sjednána výše poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky a poplatek za službu , název, ve výši 165 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky.4. Z autorizace ověření totožnosti a kopie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy, a to přímým náhledem na bankovní účet žalovaného a z dokladu totožnosti.5. Z přílohy předpisu denních splátek se podává výše denní splátky 160,60 Kč od 29. 6. 2024 do 20. 12. 2025.6. Dle přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a sdělení žalobkyně byla dne 28. 6. 2024 poskytnuta na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, částka 17 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . se jedná o účet žalovaného a částka 17 000 Kč skutečně byla na účet žalovaného pod uvedeným VS dne 28. 6. 2024 připsána.7. Z metodiky posuzování úvěruschopnosti a z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný uvedl, že celkový počet členů v jeho domácnosti je 4, z toho dva mají příjem a dva nepracují, jeho čisté příjmy jsou ve výši 40 000 Kč měsíčně a jeho výdaje činí 19 000 Kč měsíčně (z toho výdaje na půjčky 2 000 Kč, výdaje na bydlení 7 000 Kč, nezbytné výdaje 5 000 Kč a zbytné výdaje 5 000 Kč). Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z ověřeného čistého příjmu 65 600 Kč a vypočítaných minimálních výdajů 12 905 Kč.8. Dle identifikovaných příjmů výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného je 65 600 Kč. V dokumentu nejsou uvedeny žádné příjmové transakce na účtu žalovaného, ani datum, částka, zdroj příjmů a období, za jaké byly příjmy žalovaného zjišťovány.9. Z výplatních pásek žalovaného za měsíce červenec, srpen a září 2025 soud zjistil průměrnou výši čistého měsíčního příjmu žalovaného 2 705 EUR.10. Z e-mailu ze dne 29. 10. 2024 se podává, že žalobkyně k tomuto dni vypověděla smlouvu o úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky 37 385,41 Kč. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 27. 2. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 3 dnů.11. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 28. 6. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému celkem částku 17 000 Kč. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobkyně smlouvu vypověděla a úvěr zesplatnila dne 29. 10. 2024. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni vedle poskytnuté jistiny i smluvní úrok ve výši 0,933 % denně. Výzvou ze dne 27. 2. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky do 3 dnů. Tato výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím pošty ve stejný den.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.13. S ohledem na učiněná skutková zjištění po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalovanému je možno vyhovět pouze částečně. Z obsahu smlouvy, přehledu bankovních transakcí a sdělení , právnická osoba, . má soud za prokázané, že žalobkyně dne 28. 6. 2024 poskytla žalovanému částku 17 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu ve smlouvě zavázal za poskytnutí úvěru nejenom vrátit poskytnutou částku 17 000 Kč, ale uhradit i smluvní úrok ve výši 0,933 % denně, tedy 340,55 % ročně. Takové plnění je v hrubém nepoměru k protiplnění posky