9 C 97/2024-64 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhaly určení vlastnictví, že jsou každá vlastníkem podílu jedné ideální čtvrtiny nemovitostí specifikovaných ve výroku I. (dále též jen byt nebo předmětný byt) a žalovanému že náleží na tomto bytu spoluvlastnický podíl ve výši jedné ideální poloviny. Žalobu odůvodnily tvrzením, že žalovaný je v katastru nemovitostí veden jako výlučný vlastník tohoto bytu, a to na základě usnesení Okresního soudu v Písku o dědictví ze dne 10. 9. 2021 č. j. 12 D 354/2021-27. Žalovaný tento byt nabyl v řízení o pozůstalosti po paní , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé dne , datum, . , jméno FO, byla nejen matkou žalovaného , Jméno žalovaného, , ale také zároveň babičkou obou žalobkyň, jimž v řízení o pozůstalosti po paní , jméno FO, , v důsledku dřívějšího úmrtí jejich matky, dcery zůstavitelky, paní , jméno FO, , narozené , datum, , rozené , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , svědčilo dědické právo a měly nabýt každá jednu polovinu uvolněného zákonného dědického podílu jejich matky. Žalovaný v dědickém řízení po zůstavitelce , jméno FO, záměrně zamlčel soudní komisařce existenci dalších zákonných dědiců, a to žijících potomků jeho matky, tj. obou žalobkyň, které měly společně s ním dědit majetek patřící do dědictví jako dědicové náležející do první třídy dědiců, a učinil tak ze zištných důvodů, aby se vyhnul jeho rozdělení, respektive povinnosti vyplatit žalobkyním odpovídající finanční částky na vypořádání jejich podílů z dědictví po jejich babičce. Zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného je tak v rozporu se skutečností, z čehož žalobkyně dovozují naléhavý právní zájem na požadovaném určení spoluvlastnického práva k předmětnému bytu.2. Žalovaný nárok žalobkyň neuznal s odůvodněním, že je potřeba přihlédnout ke skutečnosti, že zůstavitelé žili v předmětném bytě v nájmu a v roce 2007 jim byla nabídnuta bytová jednotka k odkupu. Vzhledem k tomu, že zůstavitelé neměli finanční prostředky a byli již v důchodovém věku, takže si nemohli vzít ani úvěr, dohodli se se žalovaným, že byt odkoupí on. Proto si žalovaný vzal úvěr a dohodl se se zůstaviteli, že nemovitost zůstane napsaná na ně, aby měli klid a jistotu, že v bytě dožijí, přičemž po jejich smrti nabyde byt právě výlučně žalovaný. Smrtí zůstavitelky , jméno FO, zaniklo společné jmění manželů a do dědictví po zůstavitelce , jméno FO, tudíž spadala výlučně jedna polovina jmění. Dědicové – žalovaný a pozůstalý manžel , jméno FO, se následně dohodli, že celý byt převezme žalovaný. Tvrzený nárok žalobkyň neodpovídá zákonnému rozsahu. Jednu polovinu bytové jednotky měl dědit pozůstalý manžel a druhá polovina měla být rozdělena mezi žalovaného a žalobkyně a) a b). V dědickém řízení po , jméno FO, byla projednávána pouze jedna polovina bytu a v následném dědickém řízení po , jméno FO, , který zemřel až dne , datum, , již žádný majetek projednáván nebyl. U ústního jednání konaného dne 26. 8. 2025 pak žalovaný s odkazem na ustanovení § 1693 odst. 3 občanského zákoníku uvedl, že kdyby celý byt nezafinancoval, tak by nebylo vůbec co dědit.3. Podle § 1633 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) platí, že kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části.4. Podle § 1635 o.z. platí, že v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.5. Podle § 1693 odst. 3 o.z. platí, že dědí-li se podle zákonné dědické posloupnosti, má dědic právo požadovat po ostatních dědicích vypořádání, pokud se staral o zůstavitele delší dobu nebo přispěl značnou měrou k udržení či zvětšení zůstavitelova majetku prací, peněžitou podporou nebo podobným způsobem, aniž byl za to odměňován.6. Výpisem z katastru nemovitostí, a to listem vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, bylo prokázáno, že předmětný byt je zapsán jako výlučné vlastnictví žalovaného.7. Rodnými listy žalobkyň (č.l. 9 a 10) ve spojení s rodným listem , jméno FO, (č.l. 11) a úmrtním listem , jméno FO, (č.l. 12) bylo prokázáno, že žalobkyně jsou dcery , jméno FO, , narozené , datum, , která byla dcerou , jméno FO, , narozené , datum8. Listinami založenými ve spise Okresního soudu v Písku sp. zn. 12 D 354/2021 bylo prokázáno, že , jméno FO, , narozená , datum, , zemřela dne , datum, (č.l. 2). K datu 23. 4. 2021 byl předmětný byt zapsán v katastru nemovitostí jako společné jmění manželů (SJM) , jméno FO, a , jméno FO, (č.l. 7 a 8), a dne 12. 5. 2021 byl , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Písku jako soudní komisařkou sepsán protokol o předběžném šetření. K předběžnému šetření se dostavil , Jméno žalovaného, , syn zůstavitelky , jméno FO, , který neuvedl, že zůstavitelka měla krom něj ještě dceru, která zemřela a ta měla dvě dcery. Z protokolu sepsaného soudní komisařkou dne 10. 9. 2021 (č.l. 23) bylo zjištěno, že při tomto jednání u soudní komisařky byl přítomen pouze žalovaný jako dědic, tedy syn zůstavitelky a vystupoval zároveň jako právní nástupce zemřelého manžela zůstavitelky. V průběhu tohoto jednání bylo konstatováno na základě předběžného šetření, že zůstavitelka byla vdaná a měla jedno dítě. Dále bylo konstatováno, že „syn“ a „zemřelý manžel“ jsou v postavení dědiců každý s právem na polovinu pozůstalosti. V rámci vypořádání SJM účastníci uzavřeli dohodu, že SJM se vypořádává tak, že pozůstalému manželovi do jeho výlučného vlastnictví nenáleží žádný majetek s tím, že mu z dědictví nebude ničeho vydáváno či vypláceno a do dědictví patří veškerý majetek v SJM, tj. předmětný byt a hotovost 2 480 Kč. Na to dědici, tj. žalovaný jako syn na straně jedné a žalovaný jako právní nástupce zemřelého manžela zůstavitelky na straně druhé, uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti tak, že syn , Jméno žalovaného, nabývá veškerý majetek s tím, že pozůstalému manželovi nebude z dědictví ničeho vyplácet. Dne 10. 9. 2021 pak Okresní soud v Písku rozhodl soudní komisařkou , jméno FO, tak, že stanovil obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitelky a jejího manžela a schválil dohodu o vypořádání společného jmění zůstavitelky a jejího manžela, dále stanovil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 2 923 480 Kč, dále schválil dohodu dědiců ze zákona zemřelého , jméno FO, a , Jméno žalovaného, , podle které syn zůstavitelky , Jméno žalovaného, nabyl z pozůstalosti veškerý majetek s tím, že dědici se mezi sebou dohodli, že syn zůstavitelky , Jméno žalovaného, nebude pozůstalému manželovi , jméno FO, z dědictví ničeho vydávat či vyplácet a potvrdil podle této schválené dohody nabytí dědictví dědicům v souladu s jejím zněním, a konečně rozhodl o nákladech řízení a o odměně soudní komisařky.9. Listinami založenými ve spise Okresního soudu v Písku sp. zn. , spisová značka, bylo prokázáno, že , jméno FO, , manžel zůstavitelky , jméno FO, zemřel dne , datum, (úmrtní list na č.l. 2). Při předběžném šetření konaném dne 9. 7. 2021 byl přítomen , Jméno žalovaného, , tedy žalovaný, který neuvedl, že zůstavitel měl kromě něj ještě dceru, která měla dvě děti (protokol o místním šetření na č.l. 13). Řízení o dědictví po zemřelém , jméno FO, bylo skončeno vyhlášením usnesení, kterým majetek zůstavitele byl vydán , Jméno žalovaného, , který se postaral o pohřeb, řízení bylo zastaveno a bylo rozhodnuto o odměně soudní komisařky, přičemž tohoto jednání se účastnil (pouze) žalovaný, který souhlasil s tím, aby dědické řízení bylo zastaveno a byl mu vydán majetek nepatrné hodnoty.10. Pro nadbytečnost nebyl proveden důkaz navržený žalovaným, a sice úvěrovou smlouvou č. , hodnota, (č.l. 37 spisu).11. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutkové a právní závěry: Žalobkyně jsou vnučky zůstavitelky , jméno FO, . Matka žalobkyň , jméno FO, , která byla dcerou zůstavitelky , jméno FO, a jejího manžela , jméno FO, a sestrou žalovaného, zemřela dne , datum, . Žalobkyně se dědického řízení neúčastnily, neboť žalovaný při předběžném šetření soudní komisařce nesdělil, že jeho zemřelá sestra měla dvě dcery. Žalobkyně v lustraci provedené soudní komisařkou neprocházely a dědický soud proto s žalobkyněmi jako s dědičkami nejednal. Zůstavitelka byla se svým manželem , jméno FO, vlastnicí mimo jiné předmětného bytu. Po smrti zůstavitelky bylo v dědickém řízení jednáno pouze se žalovaným a manželem zůstavitelky, který však ještě před skončením dědického řízení po zůstavitelce zemřel. V rámci vypořádání SJM zůstavitelky , jméno FO, a jejího manžela , jméno FO, byla uzavřena dohoda a to mezi žalovaným jako dědicem zůstavitelky na straně jedné a na straně druhé rovněž se žalovaným jakožto právním nástupcem již zemřelého pozůstalého manžela zůstavitelky , jméno FO, , že SJM se vypořádává tak, že pozůstalému manželovi do jeho výlučného vlastnictví nenáleží žádný majetek a