10 C 132/2025-34 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 61 798,69 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 5. 12. 2024 uzavřena smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, distančním způsobem na adrese , webové stránky, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle smlouvy v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle všeobecných obchodních podmínek (dále jen „VOP“). Součástí smlouvy byl mimo jiné formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, předpis denních splátek a VOP, s nimiž byl žalovaný seznámen před podpisem smlouvy a s jejichž obsahem vyslovil souhlas. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , webové stránky, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a sdělil údaje, na jejichž základě žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost podle interní metodiky schválené , právnická osoba, a zcela v souladu se zákonnými požadavky zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon č. 257/2016 Sb.). Žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného, provedla lustrace v příslušných registrech a prostřednictvím účtu žalovaného a výplatních pásek zjistila čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 25 000 Kč, která umožňovala bezproblémové splácení úvěru. Žalovaný správnost svých údajů žalobkyni potvrdil ve smlouvě. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena prostřednictvím klientského profilu, do něhož se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. Nejprve byly žalovanému zpřístupněny předsmluvní informace, které odsouhlasil a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, který odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, dne 5. 12. 2024 ve výši 35 000 Kč. Žalovaný zaplatil na jistinu celkem částku 126,16 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou pravidelných denních splátek žalobkyně smlouvu vypověděla. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 34 873,82 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 653,88 Kč (1,99 % z vyplacené tranše), smluvní úrok ve výši 25 418,18 Kč (0,85 % denně z nesplacené jistiny) a smluvní pokuta celkem ve výši 852,81 Kč (0,1 % denně z nesplacené jistiny za prvních 90 dní prodlení). Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, měl by jej posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalovaný dluh neuhradil, ačkoli byl žalobkyní upomínán.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 19. 3. 2026 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání omluvila, a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, název, “ č. , hodnota, ve spojení s Přílohou: předpisem denních splátek, VOP, informacemi pro spotřebitele soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobkyně a žalovaný, předmětem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru až do výše 80 000 Kč s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a pevnou úrokovou sazbou ve výši 0,85 % denně. Splatnost první splátky byla stanovena na den 4. 1. 2025 a datum splatnosti úvěru dne 25. 5. 2026. Smlouva obsahuje též sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Smlouva obsahuje pouze podpis zástupce žalobkyně, namísto podpisu žalovaného je uvedeno: „Tímto podepisuji dne 2024-12-05 Klient“. Předpis splátek, VOP ani informace pro spotřebitele nebyly žádným způsobem podepsány.4. Z interní metodiky žalobkyně označené „, název, “ vyplývá její způsob prověřování úvěruschopnosti spotřebitele.5. Z listiny nazvané výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . soud zjistil nacionále žalovaného, počet členů domácnosti, výše příjmu žalovaného, vypočítané minimální výdaje a úspěšné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.6. Z autorizace ověření totožnosti ve spojení s BankID výpisem vyplývá, že ověření totožnosti žalovaného bylo autorizováno prostřednictvím služby BankID dne 5. 12. 2024, když majitelem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný.7. Z listiny nazvané identifikované příjmy vyplývá, že žalobkyně prověřovala příjmy žalovaného před uzavřením smlouvy prostřednictvím bankovního výpisu, případné další příjmy byly spotřebitelem doloženy jiným způsobem. Výše ověřeného čistého příjmu dle žalobkyně činila 86 234 Kč.8. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (automatizovaný výpis z interního systému) bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, byla dne 5. 12. 2024 vyplacena částka ve výši 35 000 Kč.9. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů vyplývá, že tento vydala žalobkyně s datem 5. 3. 2024. Z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „, název, “ ve spojení s informacemi o zprostředkovateli vyplývají údaje týkající se poskytování spotřebitelských úvěrů žalobkyní, kdy jako zprostředkovatel vystupuje společnost , právnická osoba, .10. Z e-mailu žalobkyně ze dne 7. 4. 2025 odeslaném na e-mail , e-mail, vyplývá, že žalobkyně vypověděla smlouvu o půjčce s okamžitou platností a požadovala úhradu dluhu ve výši 73 112,69 Kč, včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut.11. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 15. 1. 2026 bylo zjištěno, že žalovaný má dispoziční oprávnění k účtu č. , č. účtu, , na který byla dne 5. 12. 2024 žalobkyní poukázána částka 35 000 Kč pod VS , var. symbol, .12. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 9. 9. 2024 do 17. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalovanému byly Úřadem práce v , adresa, poukazovány na účet příspěvky na bydlení a mimo ně příjem ve výši 1 000 Kč, výdaje téměř dosahovaly příjmů. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období od 3. 9. 2024 do 30. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal další úvěry.13. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 10. 2025 ve spojení s potvrzením o podání doporučené zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě do 3 dnů, výzva byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 10. 10. 2025.14. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobkyní předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Žalobkyní předložená smlouva o úvěru obsahuje pouze identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobkyně a žalovaný, předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru do výše 80 000 Kč s úrokem ve výši 0,85 % denně, poplatkem ve výši 1,99 % z čerpané částky. Tato smlouva obsahuje pouze podpis zástupce žalobkyně, namísto odpisu žalované je uvedeno: „Tímto podepisuji 2024-12-05 Klient“. Ačkoli byla žalobkyně soudem vyzvána, nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení o dodržení kontraktačního procesu. K ústnímu jednání se žalobkyně nedostavila a omluvila se, čímž znemožnila soudu, aby jí bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009). Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, neboť nedoložila, že došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Poznámka uvedená pod textem smlouvy neprokazuje platné uzavření smlouvy, neboť z tohoto není zřejmé, že žalovaný od žalobkyně obdržel návrh smlouvy a skutečně projevil vůli smlouvu uzavřít. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalovanému nemohl z takové smlouvy vzniknout závazek zaplatit úvěr, poplatek, úrok ani smluvní pokutu. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně neprokázala ani řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).15. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala žalovanému na jeho účet částku ve výši 35 000 Kč a dle žalobních tvrzení žalovaný uhradil částku 126,16 Kč, čímž došlo s ohledem na výše uvedené závěry soudu k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného ve výši 34 873,84 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 34 873,84 Kč podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 19