10 C 18/2026-34 – Okresní soud v Písku

ECLI: ECLI:CZ:OSPI:2026:10.C.18.2026.1
Datum: 2026-04-29
Předmět: zaplacení částky 12 300 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb.
náklady řízeníbezdůvodné obohacenísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
O co šlo: zaplacení částky 12 300 Kč s příslušenstvím (§ 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 12 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, uzavřela dne 12. 12. 2024 se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností dne 6. 3. 2025 převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit smluvní úrok ve výši 2 300 Kč. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webové stránky , webové stránky, kde si žalovaná vybrala výši požadovaného úvěru a termín splatnosti, vyplnila registrační formuláře a učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Žalovaná úvěr čerpala, ale finanční prostředky nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku žalobkyni. Dlužnou částku tvoří nesplacená jistina úvěru ve výši 10 000 Kč a úrok ve výši 2 300 Kč. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodné obohacení na straně žalované. Ačkoli byla žalovaná vyzvána k plnění před podáním žaloby, ničeho neuhradila. Následně doplnila, že před uzavřením smlouvy byla prověřována úvěruschopnost žalované, když věřitel vycházel z podkladů poskytnutých žalovanou a prováděl lustrace v dlužnických registrech a veřejně dostupných databázích.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručení žalované. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, a soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Smlouva o úvěru č. , hodnota, předložená žalobkyní obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou , právnická osoba, a žalovaná, předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 279,83 % ročně, dobou trvání 12 měsíců, a splátkami v minimální výši 5 % jistiny a úroku přirostlého za předchozích 30 dnů splatnými každý 30. den ode dne načerpání úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje podpisy smluvních stran, u věřitele je uvedeno: , právnická osoba, a klient: , Jméno žalované, a namísto podpisu žalované je uvedeno mimo jiné: Datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: 29. 12. 2024 17:22:19.4. Z obchodních podmínek , právnická osoba, pro produkt , název, vyplývá způsob sjednávání smlouvy o úvěru, jeho placení a další skutečnosti společnosti v souvislosti s poskytováním úvěrů , právnická osoba5. Z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, ve spojení se sdělením , právnická osoba, . a výpisem z běžného účtu u , právnická osoba, . vyplývá, že společnost , právnická osoba, poukázala na účet žalované č. , č. účtu, částku 10 000 Kč dne 29. 12. 2024.6. Z výzvy k úhradě ze dne 3. 2. 2025 a poslední možnosti dohody na úhradě ze dne 6. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k plnění.7. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s Dodatkem č. , hodnota, uzavřených mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní dne 12. 12. 2024 bylo prokázáno, že se smluvní strany dohodly, že budou uzavírat dílčí smlouvy o postoupení pohledávek.8. Ze seznamu předloženého žalobkyní vyplývá, že mezi uvedenými osobami je uvedena smlouva č. , hodnota, se jménem žalované a částkou 12 300 Kč.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2025 adresované žalované ve spojení s plnou mocí ze dne 10. 12. 2024 vyplývá, že společnost , právnická osoba, oznámila žalované, že postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , hodnota, .10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 7. 2025 ve spojení s potvrzením o podání poštovní zásilky ze dne 23. 7. 2025 vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby na základě smlouvy č. , hodnota, .11. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobkyní předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyní předložená smlouva obsahuje pouze identifikaci smluvních stran, kterými jsou , právnická osoba, a žalovaná, předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč s úrokem ve výši 279,83 %. Smlouva neobsahuje podpisy účastníků, namísto odpisu žalované je uvedeno: Datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: 29. 12. 2024 17:22:19, klient: , Jméno žalované, . Ačkoli byla žalobkyně soudem vyzvána, nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení o platném uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž k ústnímu jednání soudu se nedostavila a omluvila se, čímž znemožnila soudu, aby jí bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009). Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, neboť nedoložila, že došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsala v návrhu. Poznámka uvedená pod textem smlouvy neprokazuje platné uzavření smlouvy, neboť z tohoto není zřejmé, jak proběhl kontraktační proces a že žalovaná skutečně projevila vůli smlouvu tohoto znění uzavřít. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalované nemohl z takové smlouvy vzniknout závazek zaplatit úvěr ani úrok. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně neprokázala ani řádné posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).12. V řízení bylo zjištěno, že , právnická osoba, poukázala žalované dne 29. 12. 2024 na její účet č. , č. účtu, částku 10 000 Kč. Ze žádného z provedených důkazů však nevyplývá skutečnost, že žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Ačkoli byla žalobkyně soudem vyzvána, nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení o postoupení pohledávky za žalovanou, když žalobkyně předložila pouze rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, z níž tato skutečnost nevyplývá. Samostatný seznam pohledávek bez dalšího nemůže být dostatečným důkazem k prokázání aktivní legitimace žalobkyně. Ani z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2025 a výzvy k úhradě před podáním žaloby nevyplývá postoupení předmětné pohledávky žalobkyni, když je odkazováno na smlouvu č. , hodnota, , která není předmětem tohoto řízení. Soud proto nemohl nárok žalobkyni přiznat ani z titulu bezdůvodného obohacení a žalobu pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně zamítl.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, avšak žádné náklady řízení jí v řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že se žalované nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)