12 C 351/2025-25 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 15 129 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce (společnost , právnická osoba, ) dne 23. 12. 2024 uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému částku 10 000 Kč v platbách 6 000 Kč a 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit právnímu předchůdci žalobce částku 15 129 Kč (10 000 Kč jistina + 5 129 Kč smluvní úrok) s příslušenstvím do 24. 4. 2025. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, když na předmětný úvěr ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2024 přešla pohledávka za žalovaným z právního předchůdce žalobce na žalobce. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila částku 15 129 Kč skládající se z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč a nesplaceného úroku ve výši 5 129 Kč. Žalobce nadále požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení. Přestože byl žalovaný dopisem ze dne 20. 5. 2025 vyzván k úhradě dlužné částky, ničeho neuhradil.2. Soud nařídil jednání na den 4. 2. 2026, ke kterému byl žalovaný řádně a včas předvolán, avšak k jednání se bez omluvy nedostavil. Právní zástupkyně žalobce se z jednání omluvila a taktéž se nedostavila. Soud projednal a rozhodl věc bez přítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru , název, č. , hodnota, ze dne 23. 12. 2024 ve spojení s dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o revolvingovém úvěru , název, č. , hodnota, bylo prokázáno, že se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal splatit částku ve výši 10 000 Kč spolu s úrokovou sazbou ve výši 200 % ročně nejpozději do jednoho roku od dne konečného čerpání. Na smlouvě však není uveden ani podpis právního předchůdce žalobce ani podpis žalovaného.4. Výpisem z běžného účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytl žalovanému dne 23. 12. 2024 částku ve výši 6 000 Kč a dne 24. 12. 2024 částku ve výši 4 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, a , číslo, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2024 ve znění dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2024 ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2025 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a je tak dána aktivní legitimace žalobce ve sporu.6. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 5. 2025 ve spojení s podacím archem z téhož dne vyplývá, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. Ani přes tuto upomínku, žalovaný ničeho neuhradil.7. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.8. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobcem předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobcem předložená smlouva o úvěru a její dodatek obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobce a žalovaný, předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. Tato smlouva ani dodatek neobsahuje podpis zástupce žalobce, ani podpis žalovaného. Ačkoli byl žalobce soudem vyzván, nenavrhl důkazy k prokázání tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, tj. dodržení kontraktačního procesu. K ústnímu jednání soudu se nedostavil, čímž znemožnil soudu, aby mu bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009). Soud proto uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, neboť nedoložil, že by došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsal v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dle závěru soudu uvedení jména, příjmení namísto podpisu smlouvy žalovaným neprokazuje platné uzavření smlouvy, když nebylo prokázáno, že žalovaný takto projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru a kontraktační proces tak, jak jej žalobce popsal byl realizován. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalovanému nemohl z této vzniknout závazek zaplatit úvěr, smluvní pokutu včetně příslušenství. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce neprokázal ani řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).9. S ohledem na výše uvedený závěr soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II.).10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci částečný úspěch v rozsahu 66 % a žalovaný v rozsahu 34 %. Soud po odečtení neúspěchu žalobce od jeho úspěchu stanovil, že žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 32 %, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 6 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Celkem náklady řízení žalobce činí 2 815 Kč, z toho 32 % představuje částku 901 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobce.