3 C 337/2025-59 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 18 720,66 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 17. 10. 2016 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě následně došlo k navýšení úvěrového limitu na částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr měsíčními splátkami v minimální výši 5 % ze sjednaného úvěrového rámce, po navýšení úvěrového rámce pak ve výši 1 500 Kč vždy do 15. dne měsíce, kromě toho se zavázal platit úrok ve výši 16,90 % ročně a poplatky stanovené ceníkem žalobkyně. Žalovaný nedodržel povinnosti vyplývající mu ze smlouvy, úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni 27. 8. 2024. Žalobkyně nárokuje vůči žalovanému jistinu dluhu ve výši 18 720,66 Kč a dále příslušenství v podobě úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 12. 5. 2025. Žalovaný ani přes výzvu právní zástupkyně žalobkyně dlužnou částku nezaplatil.2. K výzvě soudu ze dne 18. 12. 2025 žalobkyně v rámci písemného podání ze dne 7. 1. 2026 doplnila žalobu o podrobný výpočet kapitalizovaného úroku z prodlení, dále podrobně popsala způsob posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Uvedla, že negativně lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, v registrech úvěrových produktů pak ověřila platební morálku žalovaného i samotnou existenci dalších úvěrů žalovaného s celkovou měsíční splátkou ve výši 4 970 Kč (nové splátkové zatížení žalovaného činilo 5 420 Kč). Z výpisů z běžného účtu za předcházející měsíce ověřila žalobkyně výši měsíčních příjmů žalovaného (18 000 Kč), výši výdajů žalovaného pak stanovila částkou 12 080 Kč měsíčně (na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi banky a statistickými informacemi). Příjem žalovaného byl shledán dostatečným pro pokrytí životních nákladů i úvěrových splátek.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, řízení se aktivně neúčastnil.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání na základě listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přičemž žalovaná vyjádřila souhlas s daným postupem soudu v rámci svého písemného podání, souhlas žalovaného pak byl dán podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k výzvě soudu ze dne 5. 11. 2025, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění:6. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 17. 10. 2016 soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným smlouvu o neúčelovém spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do úvěrového rámce ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal měsíčně splácet úvěrovou jistinu částkou odpovídající min. 5 % sjednané výši úvěrového limitu, a to nejpozději do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně.7. Dodatkem ke smlouvě o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. , č. účtu, ze dne 17. 5. 2021 došlo na základě žádosti žalovaného z téhož dne k navýšení úvěrového limitu na částku 50 000 Kč, přičemž výše minimální měsíční splátky úvěru činila nově 1 500 Kč. Uvedená skutečnost vyplývá i z připojených Detailů zadaných operací v rámci mobilní aplikace žalobkyně z téhož dne.8. Podle Žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 17. 10. 2016 vycházela žalobkyně při uzavření úvěrové smlouvy z informací poskytnutých žalovaným, který uvedl, že je svobodný, bez vyživovací povinnosti, žije u rodičů a je zaměstnaný s měsíčním příjmem 12 322 Kč.9. Podle dokumentu označeného jako Sestava č. ZUV_235 „Podklady pre súdne konanie“ činí celkový dluh z úvěrové smlouvy ke dni 31. 5. 2025 na jistině částku 18 720,66 Kč.10. Z Výpisů z úvěrového účtu č. , č. účtu, soud zjistil celkový průběh čerpání a splácení úvěru žalovaným za celou dobu trvání úvěrové smlouvy. Ke dni 31. 7. 2024 činila celková výše vyčerpané úvěrové jistiny částku 51 297,97 Kč.11. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 27. 8. 2024 zesplatnila žalobkyně úvěr vedený na účtu č. , č. účtu, . Dopisem ze dne 31. 8. 2024 pak žalovaného v dané souvislosti vyzvala k zaplacení celkové dlužné částky 51 952 Kč.12. Soud měl rovněž k dispozici výpisy z běžného účtu žalovaného vedeného žalobkyní pod č. , č. účtu, za období od 1. 10. 2020 do 31. 3. 2021, z nichž je zřejmá celková příjmová a výdajová situace žalovaného v období před uzavřením dodatku k úvěrové smlouvě ze dne 17. 5. 2021.13. Z Výzvy k úhradě dluhu ze dne 15. 5. 2025 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.14. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 17. 10. 2016 – poté, co dostatečným způsobem ověřila úvěruschopnost žalovaného - smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do úvěrového rámce ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se naopak zavázal splácet úvěrovou jistinu měsíčními splátkami odpovídající min. 5 % sjednané výši úvěrového limitu nejpozději do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Dodatkem ke smlouvě ze dne 17. 5. 2021 došlo na základě žádosti žalovaného k navýšení úvěrového limitu na částku 50 000 Kč, přičemž výše minimální měsíční splátky úvěru byla zvýšena na částku 1 500 Kč. Žalovaný porušil podmínky úvěrové smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně přistoupila dne 27. 8. 2024 k zesplatnění úvěru. Celkový dluh žalovaného na jistině úvěru činí 18 720,66 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.15. Žalobkyně prokázala, že jí žalovaný na základě úvěrové smlouvy ze dne 17. 10. 2016 dluží celkovou částku 18 720,66 Kč, proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k zaplacení byla žalovanému stanovena podle § 160 o. s. ř.16. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, vůči žalovanému jí tedy vzniklo právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, výzva k plnění, podání žaloby) se sazbou po 400 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 315 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 615 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů v souvislosti s písemným podáním ze dne 7. 1. 2026, neboť tímto podáním žalobkyně pouze doplňovala tvrzení a důkazy, které mohla a měla uvést již v samotné žalobě.