17 C 141/2020-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 099 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 9. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že na základě objednávky žalovaného provedla dezinsekční práce v bytě č. 1 v [obec] na adrese [ulice a číslo], což potvrdil žalovaný podpisem zprávy o provedení prací. Žalovanému následně žalobkyně vystavila za provedenou dezinsekci fakturu na žalovanou částku se splatností do 6. 9. 2019. Žalovaný ani po upomínání nic nezaplatil. 2. Přestože byl žalovaný v souladu s § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, zůstala tato výzva soudu bez jeho reakce. 3. Podle § 114b odst. 1, 2 a 4 o.s.ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. K podání vyjádření podle odst. 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Usnesení podle odst. 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. 4. Podle § 153a odst. 1, 3 a 4 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 5. Jelikož žalovaný nereagoval kvalifikovaně na usnesení vydané podle shora citovaného § 114b o.s.ř., rozhodl soud rozsudkem pro uznání, a to bez jednání. S ohledem k fikci uznání žalovaného nároku soud vycházel ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že strany platně uzavřely smlouvu o dílo podle § 2586 násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Jelikož žalovaný porušil zákonnou povinnost zaplatit cenu díla, soud žalobě vyhověl a uložil mu povinnost tímto rozsudkem, a to spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného v době prodlení žalovaného ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za dva a půl úkonu právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a jednoduchá výzva k plnění) v souladu s § 7, 11 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, celkem 6 026,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.