24 C 300/2020 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 29. 7. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 093Kč spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO] byla uzavřena Rámcová smlouva o úvěru [číslo] která vymezovala podmínky, dle kterých mohl žalovaný požádat o poskytnutí úvěru. Na základě této smlouvy byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč na jím uvedený bankovní účet dne 24. 1. 2018, a to na základě předchozí SMS žádosti žalovaného učiněné v souladu s čl. 5 odst. 5. 6. rámcové smlouvy. Poskytnuté finanční prostředky byl žalovaný v souladu s čl. 10 smlouvy povinen vrátit bezhotovostně v jediné splátce. Tyto mu pak byly poskytnuty bezúročně a bezúplatně, když žalovaný se zavázal částku právnímu předchůdci vrátit do 23. 2. 2018. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a tak mu vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 1 093 Kč v souladu s článkem 12 odrážka [číslo] smlouvy a rovněž zákonný úrok z prodlení ode dne 24. 2. 2018 (tedy dne následujícího po splatnosti úvěru. Smluvní pokuta byla sjednána mezi účastníky ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (tedy z částky 7 000 Kč za období od 24. 2. 2018 do 30. 7. 2018). Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni 27. 11. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 7. 1. 2020. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky a smluvní pokuty vyzván právním zástupcem žalobkyně, když ani v návaznosti na tuto výzvu, dlužnou částku a to ani částečně neuhradil. 2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a-n občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) na adresu přechodného pobytu občana EU na území ČR. 3.) Podle ustanovení § 115 a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě, když s tímto postupem oba účastníci souhlasili (žalobkyně výslovně již v podané žalobě, žalovaný mlčky postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.) 4.) Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to rámcové smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum] [variabilní symbol], splatné dne 23. 2. 2018, výpisu platební historie, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020, poštovního podacího archu dokládajícího odeslání oznámení o postoupení pohledávek z 9. 1. 2020, potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky, předžalobní upomínky ze dne 9. 7. 2020 a poštovního podacího archu k předžalobní upomínce soud zjistil skutkový stav, který zcela odpovídá skutkovým tvrzením žalobkyně obsaženým v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku. 5.) Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Právní předchůdce žalobkyně pak splnil svoji povinnost ze smlouvy o úvěru, když žalovanému poskytl sjednané finanční prostředky, přičemž žalovaný nedostál své povinnosti úvěr řádně a včas uhradit. V souvislosti ze shora uvedeným pak byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta, kterou soud shledal platně sjednanou ve smyslu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Následně byla pohledávka ve smyslu s ustanovením § 1879 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené tak soud v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému dlužnou jistinu i smluvní pokutu zaplatit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jejíž výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského zákoníku část věty před středníkem o. s. ř. 6.) Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze dvou úkonů právní služby ve výši 200 Kč (tj. 400 Kč za návrh ve věci samé a převzetí a přípravu zastoupení) a jednoho úkonu právní služby ve výši 100Kč (za jednoduchou písemnou výzvu) dle § 14 b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) a tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14 b odst. 5 písm. a) a. t., 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 368 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.