11 C 147/2021-32 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 28 000 Kč s příslušenstvím. Dne 17.5.2021 žalobkyně navrhla rozšíření žaloby na částku 33 154 Kč s příslušenstvím. Usnesením nadepsaného soudu ze dne 2.7.2021 bylo rozšíření žaloby připuštěno. Dle tvrzení strany žalující vznikl její nárok z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 20.3.2019 mezi žalobkyní a žalovaným. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 17.5.2021 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 160 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného úroku. Zápůjčka včetně úroku měla být žalobkyni splacena v měsíčních splátkách po 7 050 Kč splatných vždy do 16. dne v měsíci, celkem měla být žalobkyni vrácena částka ve výši 173 154 Kč Měsíční splátky účastníci následně ústní dohodou snížili na částku 7 000 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a dluží žalobkyni splátky za měsíce srpen 2020, leden 2021, únor 2021, duben 2021 a květen 2021, celkem ve výši 33 154 Kč. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 6. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Jelikož žalovaný uzavřel dne 20.3.2019 smlouvu o zápůjčce a převzal od žalobkyně částku 160 000 Kč, vznikla mu podle smlouvy o zápůjčce povinnost zapůjčenou částku vrátit spolu se sjednaným úrokem, a to v celkové výši 173 154 Kč. Protože žalovaný úvěr včas nesplatil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, žalobkyně má proto právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jejichž výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl i v části týkající se příslušenství. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 188 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 658 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 154 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a jeden v poloviční výši za tzv. jednoduchou výzvu za 1 230 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 1 480,50 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.