11 C 148/2021-46 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 39 716 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne 28.12.2018 užívala nebytový prostor ve druhém nadzemním podlaží budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], který je ve vlastnictví žalobkyně. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1.1.2019 do 30.9.2019. Nájemné za toto období bylo dohodnuto ve výši 27 600 Kč. Následně byla ohledně téhož nebytového prostoru sjednána mezi žalobkyní a žalovanou další nájemní smlouva č. [spisová značka] ze dne 27.9.2019. Tato smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1.10.2019 do 31.12.2019. Nájemné bylo dohodnuto ve výši 9 200 Kč Nájemní smlouva ze dne 27.9.2019 byla vypovězena dne 9.12.2019. Žalované vznikla povinnost nebytový prostor vyklidit a předat žalobkyni do 31.12.2019, což žalovaná neučinila a dále jej užívala v období od 1.1.2020 do 29.1.2020, když úplata za předmětné období tvoří bezdůvodné obohacení na straně žalované ve výši 2 916 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalované úhradu částky 39 716 Kč představující dlužné nájemné a bezdůvodné obohacení, kterou žalovaná neuhradila ani po zaslané výzvě. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z důkazů předložených žalobkyní a jejích tvrzení byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně je vlastníkem nebytového prostoru ve druhém nadzemním podlaží budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobkyně uzavřela dne 28.12.2018 a dne 27.9.2019 se žalovanou nájemní smlouvu, na základě které se žalovaná stala nájemcem nebytového prostoru. Nájemné ve výši 27 600 Kč v případě první smlouvy ani ve výši 9 200 Kč v případě druhé smlouvy však neuhradila. V důsledku porušení smluvních povinností žalovanou vypověděla žalobkyně druhou nájemní smlouvu, když žalovaná měla povinnost nebytový prostor předat žalobkyni do 31.12.2019 a neučinila tak, přičemž nebytový prostor nadále užívala do 29.1.2020. Za toto období vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 2 916 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované úhradu částky 39 716 Kč s příslušenstvím, kterou žalovaná nezaplatila ani po zaslané předžalobní upomínce. 5. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Dle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 7. Předloženými listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem výše uvedeného nebytového prostoru. Dále bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela se žalobkyní nájemní smlouvy na předmětný nebytový prostor a že nájemní vztah zanikl ke dni 31.12.2019. Žalovaná nebytový prostor užívala až do dne 29.1.2020. Žalovaná nehradila stanovené nájemné za období od 1.1.2019 do 30.9.2019 v částce 27 600 Kč, od 1.10.2019 do 31.12.2019 v částce 9 200 Kč a bezdůvodně nebytový prostor užívala v období od 1.1.2020 do 29.1.2020, přičemž za toto období náleží žalobkyni bezdůvodné obohacení v částce 2 916 Kč Žalovaná proto dluží žalobkyni částku 39 716 Kč. Žalobkyně má dále nárok v souladu s ust. § 1970 z.č. 89/2012 Sb. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, na úrok z prodlení z dlužných částek. Soud proto shledal žalobu důvodnou a zcela jí vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 986 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 986 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.