11 C 200/2021-19 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 18 780 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 10.1.2020 mezi žalobkyní a žalovaným. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 10.1.2020 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 3 250 Kč s datem splatnosti do 18.3.2020 Celkem tak měl žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 13 250 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně, když na uvedenou pohledávku žalobkyně uhradil pouze částku 1 500 Kč. Žalobkyně též požaduje po žalovaném částku 3 030 Kč představující smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za upomínku, když žalovanému bylo zasláno celkem 5 upomínek. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. 6. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Jelikož žalovaný uzavřel dne 10.1.2020 smlouvu o zápůjčce a vyčerpal částku 10 000 Kč, vznikla mu podle smlouvy o zápůjčce povinnost zapůjčenou částku spolu se sjednaným poplatkem ve výši 3 250 Kč vrátit. Protože žalovaný úvěr včas nesplatil, obrátila se žalobkyně se svojí pohledávkou na soud a uplatňuje tak po žalovaném úhradu jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru, jakožto smluvní pokutu ve výši 3 030 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 280 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.