11 C 248/2021-20 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 996,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od 4.12.2017, na produkt sdružené pojištění vozidla [značka automobilu] [registrační značka] a žalovaná doposud neuhradila pojistné za období od 4.12.2019 do 24.3.2020, kdy byla smlouva ukončena, když dlužné pojistné činí částku 796,88 Kč. Žalobkyně též požaduje po žalované částku 200 Kč jakožto poplatek za zaslanou upomínku. 2. Žalované byly v souladu s ustanovením § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) doručovány na adresu trvalého pobytu, evidovanou v centrálním registru. 3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a proto soud v rozhodnutí mohl vycházet pouze z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 5. Z důkazů předložených žalobkyní (pojistná smlouva [číslo] upomínky, oznámení o zániku pojištění, předžalobní upomínka,) má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 4.12.2017 uzavřena pojistná smlouva [číslo] na produkt povinné ručení na vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], přičemž bylo sjednáno roční pojistné ve výši 2 608 Kč. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 3.12.2019. Pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného ke dni 24.3.2020. 6. Žalovaná dále žádným způsobem nerozporovala tvrzení žalobkyně o tom, že z její strany nebylo uhrazeno dlužné pojistné za období od 4.12.2019 do 24.3.2020, soud vzal proto i tuto skutečnost za prokázanou. 7. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen,,o.z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) zaniká pojištění odpovědnosti dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Dle § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 9. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podaná důvodně, když žalobkyně má nárok na úhradu poměrné části pojistného za období od 4.12.2019 do 24.3.2020 (dle ust. § 13 odst. 2 z.č. 168/1999 Sb.) ve výši 796,88 Kč a na částku 200 Kč, představující náklady na zaslání předžalobní upomínky. Soud proto shledal i v této části žalobu jako důvodnou. 10. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, představující náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1) a 5) vyhl. 177/1996 Sb. za tři úkony advokáta po 200 Kč a tři režijní paušály po 100 Kč a náhradu 21% daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. 12. Vzhledem k tomu, že odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.