11 C 406/2020-19 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 886 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 3.12.2017 do 23.3.2018, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 10.1.2013. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a to zejména z pojistné smlouvy [číslo] všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a upomínek k zaplacení dlužného pojistného vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 10.1.2013 uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [vozidlo] [vozidlo] [vozidlo] Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 2 204 Kč. Žalovaný nezaplatil pojistné za období do 3.12.2017 ve výši 2 779 Kč, když po odečtení částečné úhrady činí dlužná částka 886 Kč. Žalobkyně proto dopisem ze dne 5.2.2018 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v náhradní lhůtě s tím, že nebude-li pojistné v této lhůtě zaplaceno, pojistná smlouva zanikne. Žalovaný dlužné pojistné v žalobkyní stanovené lhůtě nezaplatil, pojistná smlouva zanikla ke dni 23.3.2018. Dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 2782 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. zaniká pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle § 1970 občanského zákoníku je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Výše úroků vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podaná důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako pojistník uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu pro produkt povinné ručení. Smlouva zanikla podle § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy z důvodu neplacení pojistného, když byly splněny zákonné požadavky pro zánik pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Pojistitel má podle § 2758 odst. 1 o.z. právo na pojistné za pojistnou dobu, tedy na zaplacení pojistného za dobu od 3.12.2017 do 23.3.2018 ve výši 886 Kč, když výše pojistného byla vypočtena jako poměrná část sjednaného ročního pojistného. Co se týče zákonného úroku z prodlení, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení z dlužného pojistného ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti tohoto pojistného. Žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení z dlužného pojistného za období od 24.3.2018 do zaplacení a soud nárok žalobkyně uznal jako oprávněný. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 886 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Vzhledem k tomu, že odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.