23 C 127/2021-20 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit jí společně a nerozdílně částku 86 150 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 16. 3. 2020 došlo k dopravní nehodě, při které žalovaný 2 způsobil vozidlem [značka vozidla], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný 1, škodu v celkové výši 258 450 Kč na vozidle [značka vozidla], [registrační značka] a na vozidle [značka vozidla], [registrační značka]. Jelikož škoda byla způsobena vozidlem žalovaného 1 a to nebylo k datu nehody pojištěno z titulu povinného smluvního pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, vznikla [obec] kanceláři pojistitelů povinnost dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“) uhradit majitelům poškozených vozidel v plné výši škodu způsobenou žalovaným 2. Žalobkyně pověřila společnost [právnická osoba] (dále jen„ pověřený partner“), aby jejím jménem a na její účet vyřídila uvedenou pojistnou událost. V návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila žalobkyně prvnímu poškozenému náhradu ve výši 210 807 Kč, představující škodu na vozidle [značka vozidla], [registrační značka] a samotnému pověřenému partnerovi uhradila částku 2 420 Kč, představující náklady na likvidaci. Druhý poškozený uplatnil škodu na vozidle [značka vozidla], [registrační značka] ze svého soukromého škodového pojištění (tzv. havarijní pojištění) sjednaného s [právnická osoba] Uvedená pojišťovna uhradila druhému poškozenému po odečtení spoluúčasti ve výši 5 000 Kč pojistné plnění ve výši 45 223 Kč a v souladu s ustanovením § 2820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pak přešlo právo na náhradu plnění z pojištění na tuto pojišťovnu, která jej následně uplatnila u žalobkyně. Žalobkyně proto v souladu s výše uvedeným na výzvu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uhradila této pojišťovně náhradu plnění poskytnuté druhému poškozenému ve výši 45 223 Kč. Podle ustanovení § 24 odst. 9 zákona má žalobkyně právo na náhradu jedné třetiny toho, co za žalované plnila, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému. Na základě toho tak žalobkyně uplatnila nárok za zaplacení částky 86 150 Kč, jež představuje jednu třetinu z vyplacených 258 450 Kč. 2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili. 3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaných je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 4. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Z protokolu o dopravní nehodě [číslo jednací] soud zjistil, že žalovaný 2 dne 16. 3. 2020 zavinil dopravní nehodu, při které způsobil škodu na vozidle [značka vozidla], [registrační značka] a na vozidle [značka vozidla], [registrační značka]. Provedenou dechovou zkouškou u něj nebylo zjištěno požití alkoholu před jízdou. Likvidační zprávou škodné události č. [rok] [číslo] vypracovanou k 20. 7. 2020 bylo pojistné plnění u vozidla [značka vozidla] vyčísleno na částku 210 807 Kč a u vozidla [značka vozidla] na částku 45 223 Kč společně s poplatkem za zpracování škodné události [právnická osoba] s.r.o. ve výši 2 420 Kč. Fakturou ze dne 23. 4. 2020 byla škoda na vozidle [značka vozidla] vyčíslena opravnou [právnická osoba] na již zmíněnou částku 210 807 Kč. V případě škody způsobené na druhém vozidle požádala [právnická osoba] dopisem ze dne 20. 4. 2020 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] o úhradu částky 45 223 Kč, vyplacenou poškozenému majiteli vozidla z havarijního pojištění po odečtení spoluúčasti ve výši 5 000 Kč. Přípisem ze dne 22. 5. 2020 a 24. 8. 2020 požadovala žalobkyně po žalovaných odpovídající náhradu toho, co za ně plnila a stanovila lhůtu k plnění do 26. 9. 2020 Dohodou o úhradě pohledávky ze dne 10. 6. 2020 žalovaný 2 uznal svůj dluh co do důvodu a výše. Ani jeden z žalovaných však ničeho neuhradil. Jednotlivými výpisy z účtu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pak bylo prokázáno, že částka 210 807 Kč byla poukázána na účet opravny [právnická osoba], částka 45 223 Kč byla poukázána [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a částka 2 420 Kč byla uhrazena [právnická osoba] s.r.o. jako náhrada za vyřízení pojistné události. 5. Po vyhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný 2 způsobil vozidlem ve vlastnictví žalovaného 1 dopravní nehodu, při které byla způsobena hmotná škoda na dalších dvou vozidlech. U prvního vozidla byla škoda vyčíslena na částku 210 807 Kč, která byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zaplacena [právnická osoba], jež provedla jeho opravu. U druhého vozidla vyplatila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jeho majiteli po odečtení spoluúčasti náhradu ve výši 45 223 Kč a tento nárok zpětně uplatnila u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Vzhledem k tomu, že vozidlo provozované žalovaným 1 nebylo v době škodné události pojištěno, je dána odpovědnost žalovaného vyplývající z ustanovení § 1 odst. 2 zákona. 6. Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona poskytuje [název žalobkyně] z garančního fondu poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. 7. Podle ustanovení § 24 odst. 7 zákona má pak tato [právnická osoba] právo uplatnit náhradu toho, co plnila za pojištěného, proti tomu kdo za škodu způsobenou provozem vozidla bez pojištění odpovědnosti odpovídá. Ustanovení § 24 odst. 9 zákona pak umožňuje [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pověřit výkonem své působnosti některého z pojistitelů (v tomto případě se jednalo o společnost [právnická osoba]). 8. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, žalobkyně se s ohledem na výše citované ustanovení § 24 odst. 7 zákona oprávněně proti žalovaným domáhá zaplacení částky v celkové výši 86 150 Kč, jež představuje jednu třetinu z vyplacené náhrady oběma poškozeným. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit tuto částku žalobkyni společně s úrokem z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 046 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 446 Kč a náhrady nákladů řízení v návaznosti na ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., tj. za dva úkony po 300 Kč (podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).