23 C 133/2021-50 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 13 710 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně žalovanému dne 17. 8. 2017 poskytla peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžení prostředky vrátit včetně sjednaných úroků z úvěru ve výši 1 350 Kč, a to ve lhůtě do 16. 9. 2017. Své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy však nesplnil a celkovou částku ve výši 5 850 Kč v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Žalobkyně dále uvedla, že dne 30. 1. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Dohoda o uznání závazku a splátkový kalendář. Na základě této dohody se žalovaný zavázal uhradit částku 13 710 Kč v celkem šesti splátkách po 2 285 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou první splátky, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. 2. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Žalovaný se v rámci nařízeného jednání vyjádřil tak, že s podanou žalobou nesouhlasí a má za to, že žalovaná částka je již promlčena. Dle něj by měla být uplatněna tříletá promlčecí lhůta. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a požádala o projednání věc v její nepřítomnosti. Připojila své vyjádření ve věci, v němž bez bližší specifikace odkázala na dosavadní rozhodovací praxi s tím, že očekává, že i v tomto případě bude žalobkyně ve sporu úspěšná. Zdůraznila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného a žalovanému před uzavřením smlouvy byly poskytnuty veškeré potřebné informace. Žalovaný se dostal do prodlení a ničeho ze svého závazku neuhradil. Sjednané a žalobou uplatňované položky dle žalobkyně nepřekračují žádnou hranici stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalovaný sjednal dohodu o uznání závazku a splátkovém kalendáři, což dle žalobkyně nerozporuje, kde se zavázal uhradit částku 13 710 Kč v 6 splátkách do 30.7.2018. Promlčecí lhůta tak dle žalobkyně počíná běžet tímto dnem a kde ni 15.7.2021 tak nebyla promlčena. 3. Z provedených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru, rámcové smlouvy o úvěru, výpisu z účtu žalobkyně, vzal soud za prokázané, že dne 17.8.2017 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v částce 4 500 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně poplatků a úroků žalobkyni vrátit do 16.9.2017. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně částku 4 500 Kč na účet žalovaného dne 17.8.2017. 4. Z doložené předžalobní výzvy a podacího archu vzal soud za prokázané, že dne 30.4.2021 žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu, v níž byl upomínán o úhradu celkové dlužné částky (včetně úroků, poplatků, smluvní pokuty) ve výši 15 735 Kč. Z předloženého výpisu telefonické a emailové komunikace účastníků vzal soud za prokázané, že žalovaný byl ze strany žalobkyně od září 2017 do dubna 2021 opakovaně upomínán o úhradu dluhu. Dne 11.1.2018 byl žalovaný ze strany žalobkyně upozorněn na možnost splátkového kalendáře, dne 14.1.2018 a 23.1.2018 žalovaný žádal e-mailem o sdělení podrobností ohledně splátkového kalendáře. Dne 24.1.2018 žalobkyně e-mailem sdělila žalovanému čísla účtu pro zaslání případné splátky dluhu. Dne 29.1.2018 žalovaný informoval žalobkyni, že následující den odešle splátku 1 000 Kč. Dne 30.1.2018 zaslala žalobkyně žalovanému splátkový kalendář. Soud jej provedl k důkazu a vzal z něj za prokázané, že je opatřen podpisem žalobkyně, podpis žalovaného zde chybí. Součástí této listiny je i„ dohoda o uznání závazku“ obsahující prohlášení dlužníka, že„ souhlasí s výší dlužné částky (13 710 Kč) a vůči věřiteli dále souhlasí co do důvodu a výše, a také souhlasí s výší sankčních poplatků v případě nedodržování splátkového kalendáře co do důvodu a výše, což svým podpisem pod touto dohodou a splátkovým kalendářem potvrzuje.“ Následným e-mailem se žalovaný žalobkyně dotazoval, zda o splátkovém kalendáři informovala inkasní společnost. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plní-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 7. Podle ustanovení § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 8. Podle § 619 odst. 1 o.z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 9. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 10. V daném případě byla ze strany žalovaného v rámci nařízeného jednání vznesena námitka promlčení a soud se tedy předně zabýval její důvodností. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně půjčila žalovanému dne 17.8.2017 částku 4 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni včetně poplatků nejpozději do 16.9.2017. Žalovaný tak v dohodnuté lhůtě neučinil a dnem 17.9.2017 tedy počala běžet tříletá promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o.z. Jejím posledním dnem byl den 16.9.2020. Žalobkyně svůj nárok u soudu uplatnila žalobou dne 15.7.2021, tady po uplynutí promlčecí doby. Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že na běh promlčecí doby má vliv doložená dohoda o uznání dluhu a splátkový kalendář. Prodloužení promlčecí doby by sice uznání dluhu žalovaným bylo způsobilé přivodit, avšak na doložené listině zcela chybí akceptační prohlášení žalovaného a toto nelze dovodit ani z e-mailové komunikace účastníků, kde se žalovaný opakovaně dotazoval na splátkový kalendář (sám hovořil o splátce 1000 Kč, dle splátkového kalendáře mají být splátky vyšší) a zda je o něm informována inkasní společnost. Jasné prohlášení žalovaného, že k dohodě přistupuje, zcela chybí. Soud tedy ze žalobkyní předložené listiny nemá za prokázané, že žalovaný svůj dluh platně uznal. S ohledem na uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovaným je důvodná a žalobu v celém rozsahu zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že podaná žaloba byla zcela zamítnuta, byl v řízení plně úspěšný žalovaný. Tomu však v průběhu řízení žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl tak, že nikomu z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.