6 C 197/2020-37 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 21 799,80 Kč s úrokovým příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 5.5.2017 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 20 000 Kč s tím, že úvěr mohla žalovaná čerpat opakovaně vždy do vyčerpání úvěrového limitu. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná neplnila splátky řádně a včas, když neuhradila splátky za měsíce září, říjen a listopad 2019. Žalobkyně proto dne 4.12.2019 prohlásila celý dluh žalované za okamžitě splatný. Žalované byl z důvodu neznámého pobytu usnesením zdejšího soudu č.j. 6 C 197/2020-31 ze dne 16.11.2020 ustanoven opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení], advokát se sídlem [adresa], který k žalobě uvedl, že žalovaná neuznává nárok žalobkyně uplatňovaný v žalobě, ani zčásti a veškerá žalobní tvrzení považuje za sporná. Provedenými důkazy na jednání soudu byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 5.5.2017 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr do výše úvěrového limitu 20 000 Kč s roční úrokovou sazbou 16,90 % a RPSN 18,48% a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč splatnými k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, soud zjistil, že tyto opravňují věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovanou. Z výpisu z úvěrového účtu žalované soud zjistil, že žalovaná úvěr čerpala a jakým způsobem byl úvěr splácen. Žalovaná však v rozporu s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně se dostala do prodlení se splácením splátek za měsíce září, říjen a listopad 2019. Žalovaná splátky neuhradila ani po výzvě žalobkyně ze dne 2.11.2019 a proto byl úvěr zesplatněn ke dni 26.04.2019, o čemž byla žalovaná informována doporučeným dopisem ze dne 4.12.2019. Po zesplatnění úvěru žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. Podle ustanovení § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr do výše úvěrového rámce 20 000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku, avšak své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a úvěr tzv. zesplatnila. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků a poplatků z úvěru. Žalovaná je žalobkyni dlužna celkem částku 21 799,80 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku. 1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 148,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 872 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 21 799,80 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 1 436,4 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.