6 C 248/2021-17 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 43 031,14 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet], ze dne 13.2.2019, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet], ze dne 13.2.2019 ve spojení s dokladem o čerpání úvěru soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného úroku ve výši 13,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy do 12. dne v měsíci. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a ke dni 25.4.2020 právní předchůdce žalobkyně zesplatnil úvěr, který k tomuto datu činil na jistině 43 031,14 Kč. Dne 26.6.2020 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni. 5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 obč. z.. Jelikož žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru a vyčerpal částku 50 000 Kč, vznikla mu podle smlouvy o úvěru povinnost úvěr splácet, a to spolu se sjednaným úrokem jako cenou úvěru ve výši 13,9 % ročně. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo od úvěrové smlouvy odstoupit a požadovat předčasné splacení celého úvěru včetně příslušenství, což právní předchůdce žalobkyně učinil ke dni 25.4.2020. Dne 26.6.2020 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 900 Kč, představující náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 722 Kč, podle vyhl. 177/1996 Sb. ust. § 14b odst. 1), 4) za tři úkony advokáta ve výši 500 Kč a podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) za tři režijní paušály po 100 Kč a z náhrady 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 378 Kč. 8. Vzhledem k tomu, že odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.