8 C 233/2019-560 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne 29.10.2019 domáhala určení, že kopaná studna nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] je v jejím vlastnictví. Uvedla, že vznikla na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky zn. Vnit [číslo] ze dne 19.1.1991, kdy bylo rozhodnuto o rozdělení bývalé [územní celek] tak, že s účinností od 1.9.1991 vznikla jako subjekt i žalobkyně, [územní celek]. V rámci obcí byl rozdělen i majetek dříve vlastněný obcí [obec] a žalobkyně tvrdí, že do svého výlučného vlastnictví získala od 1.9.1991 mimo jiné i kopanou studnu umístěnou na parcele [číslo] v [obec], v dokumentech označenou jako„ studna na návsi“. Jako výlučný vlastník pozemkové parcely [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] je zapsán žalovaný, který byl v letech 1998 2018 starostou [územní celek]. Žalovaný až do června 2018 respektoval vlastnické právo žalobkyně k této studni, kdy studna byla a je stále osazena pumpou, díky níž mohli obyvatelé obce i do ní přicházející volně z ní čerpat vodu. V době výkonu funkce starosty žalovaným dne 29.9.2003 na veřejném zasedání rozhodlo obecní zastupitelstvo o tom, že na tuto studnu jako na obecní se může napojit pan [jméno] [příjmení] za podmínky, že jeho odběr vody bude měřen a jeho vedení bude osazeno vodoměrem. To se stalo a díky tomu byla a měla by být stále připojena k obecní vodě stavba rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku st. [parcelní číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a aktuálně je ve vlastnictví právní nástupkyně [jméno] [příjmení], jeho manželky [jméno] [příjmení]. Obdobně a to již od roku 1955 je k této studni připojena i stavba rodinného domu [adresa] v téže obci ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Žalovaný, ačkoliv vykonával dlouhodobě funkci starosty a poměry v obci jsou mu dobře známé, se od léta 2018 náhle prezentuje jako výlučný vlastník předmětné studny a paní [příjmení] i [příjmení] musejí, pokud chtějí v odběru vody z této studny řádně pokračovat, domáhat se soudní ochrany. Zdejší soud tak rozhodoval v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] a je tedy patrno, že žalobkyně má na určení vlastnictví právní zájem. Žalovaný v rámci mimosoudního jednání uvedl, že za vlastníka studny se považuje on sám. 2. Žalobkyně uvedla, že naléhavý právní zájem spatřuje v tom, že třetím osobám, které jsou napojeny na oděr vody z této studny, odpírá pan [celé jméno svědka a žalovaného] přístup do studny. Obec má za to, že studna je v jejím majetku, jedná s ní jako s věcí vlastní. Předložila inventurní soupisy k [číslo] kalendářního roku od r. 1990 kde je„ studna na návsi“ evidována jako obecní. 3. Žalovaný nesporoval vznik [územní celek], ale u studny nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] uvedl, že tento pozemek nabyl v roce 1931 do svého výlučného vlastnictví [jméno] [příjmení] spolu se vším, co se tehdy na pozemku nacházelo. Na této parcele [jméno] [příjmení] postavil nemovitost [číslo] v roce 1934 a v souladu s tehdy platnou legislativou byla podmínkou pro umožnění stavby domu skutečnost, aby byl zajištěn vodní zdroj. Tímto vodním zdrojem byla studna. [jméno] [příjmení] předmětný pozemek na kterém se studna nacházela převedl na [jméno] [příjmení] notářským zápisem ze dne 12.3.1937. Následně žalovaný polovinu parcely [číslo] nabyl na základě rozhodnutí Státního notářství [okres] ze dne 31.5.1983 a druhou polovinu nabyl na základě darovací smlouvy od [jméno] [příjmení] ze dne 9.10.1991. Po celou dobu se k předmětu sporu choval jako řádný vlastník, prováděl běžnou údržbu, opravy a úpravy nutné k zachování funkce studny, naposledy 17.12.2019 až 22.12.2019 kdy prováděl opravu porušené – prasklé části betonáže. Poloha studny, tedy za plotem na pozemku parc. [číslo] je nezměněna po celou dobu její existence. Dále uvedl, že studna„ [místní označení] [anonymizováno]“, je ve vlastnictví obce jakožto studna obecní a pokud žalobkyně studnu na pozemku [číslo] označuje jako„ studna na návsi“, měla by konkrétně uvést, o jakou studnu se jedná, neboť v zápisu z obecní kroniky se též hovoří o„ studni u hostince“, kdy budova bývalého hostince se nachází naproti pozemku [číslo]. 4. Řízení bylo koncentrováno, žalobkyně předložila některé důkazy až po koncentraci řízení. Neuvedla žádný relevantní důvod, proč důkazy ke svým tvrzením, že studna umístěná na pozemku parc. [číslo] která má být historickým majetkem, např. inventární knihu v [obec] za období r 1967 1987 (uvedeno, že jde o studnu starou tehdy 100 let), inventurní soupisy z inventurní knihy, nepředložila dříve ač tak učinit mohla. 5. Z usnesení z 22. plenárního zasedání Okresního národního výboru [okres] ze dne 20.9.1990 v [obec] má soud za prokázáno, že s účinností od 1.9.1990 došlo k vyčlenění [územní celek] z integrovaného celku MNV [obec] a k vytvoření místního národního výboru [obec] a místního národního výboru [územní celek]. 6. Z hospodářské smlouvy ze dne 29.9.1991 uzavřené mezi Okresním úřadem [okres] jako předávající organizací a [stát. instituce] jako přejímající organizací má soud za prokázáno (č.l. 42), že [územní celek] převzala základní prostředky v této smlouvě uvedené. Z přílohy této smlouvy o výsledku inventarizace k 31.10.1981 má soud za prokázáno, že [územní celek] převzala stavby včetně staveb rozvodných v tehdejší účetní ceně 813 812 Kč. 7. Z listiny nazvané„ Převedené základní prostředky pro [stát. instituce] prosinec 1990“ má soud za prokázáno, že [územní celek] nabyla budovy zde uvedené jako garáž, noclehárnu, čekárnu na autobus a ze staveb měla nabýt studnu na návsi, studnu [místní název] [anonymizováno], náves, obecní cesty, asfaltování silnic, asfaltování cesty k cihelně, mosty přes [název] potok a most„ [jméno]“ a další základní prostředky. 8. Z listiny adresované Katastrálnímu úřadu [okres] dne 23.7.1993 (důkaz č.l. 58) má soud za prokázáno, že dne 20.9.1990 bylo schváleno vytvoření dvou samostatných obcí, [územní celek] a [obec] a pozemková parcela [číslo] přechází do vlastnictví [územní celek]. 9. Z notářského spisu [číslo jednací] ze dne 12.10.1937 má soud za prokázáno, že pozemkovou parcelu [číslo] louku nabyl [obec] [celé jméno svědka a žalovaného] jako nastávající ženich se slečnou [jméno] [příjmení] s tím, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] si ponechávají dům [adresa] v [obec] se stavební parcelou č. kat. [číslo] a č. kat. [číslo], zahradou. 10. Z rozhodnutí Státního notářství [okres] ze dne 31.5.1983 č.j. [spisová značka] (důkaz č.l. 81) má soud za prokázáno, že žalovaný [celé jméno svědka] po [jméno] [celé jméno svědka a žalovaného], narozeném 22.9.1906 z dědictví tehdy přijal jednu neoddělenou polovinu zahrady [číslo]. 11. Z darovací smlouvy ze dne 9.10.1991 mezi [jméno] [příjmení], narozenou [datum] a [celé jméno svědka], žalovaným má soud za prokázáno, že žalovaný nabyl zbývající polovinu zahrady č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] (č.l. 82-83 spisu). Smlouva byla registrována Státním notářstvím [okres] dne 31.10.1991 pod č. Reg. [spisová značka]. 12. Soud provedl místní ohledání dne 14.5.2020 dle § 130 odst. 2 o.s.ř., z něhož byly pořízeny fotografie (č.l. 153-168 spisu), kdy zejména na fotografii č.l. 153 je patrné umístění studny, na č.l. 153 jsou patrné ve studni umístěné zařízení pro odběr vody. Bylo patrno, že vodu lze ze studny pumpovat pumpou, jejíž rukojeť je umístěna vně hradby, tedy je veřejně přístupná (č.l. 162). Soudu byla dále ukázána tzv. studna„ [místní název] [anonymizováno]“ (č.l. 164 a 168). 13. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], nar. [rok], bylo zjištěno, že do obce jezdila od svých třinácti let, má to v ní prochozené, jako občan v ní žije od roku 2008. Studni na pozemku pana [celé jméno svědka a žalovaného] říkali„ studna o hospody“, chodili tam pro vodu. Dříve tam nebyl žádný plot, v minulosti se dalo na studnu sednout. Plot, který soud zhlédl, je tam asi dvacet let. Později [celé jméno svědka a žalovaného] postavili plot, říkali, že chrání studnu před vandaly. Je kronikářkou, podle tradice se v obci říkalo, že ta studna je obecní, ale nikde doklady o tom v kronice nejsou, pročetla to. Ze studny bere vodu, i když má vlastní vrt, tak voda z její studny pitná není. Vodu ze studny [jméno] si převařuje. Je jí známo, že vodu ze studny bere ještě pan [příjmení], [celé jméno svědka], [příjmení]. Potrubím berou vodu paní [příjmení] a paní [příjmení]. Ve vesnici naproti [příjmení] byla ještě pumpa u hostince, která patřila majitelům hostince. 14. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], nar. [rok] bylo zjištěno, že ve vesnici [obec] žije od svého narození. Uvedla, že jako děti vodu z té studny pily, k té studni u [příjmení] se chodilo„ odjakživa“. Když byla třeba údržba té studny, tak se na ni skládali. Dříve tam plot nebyl, byly tam opelichané plaňky, když [celé jméno svědka a žalovaného] postavili garáž, pak to oplotili, neví kdy. Ví o tom, že studna obecní je nahoře [místní název] [anonymizováno], u [příjmení] (říká se U [příjmení]) a studna za drůbežárnou, kde je kulturní dům. Pumpa je na stud