11 C 241/2021-144 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou ze dne 31.7.2021 se žalobkyně domáhala toho, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 180 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] se stavbou bez čp/če a pozemku č. parc. st. [číslo] se stavbou [adresa], rodinný dům, vše v k.ú. [obec]. Velikost jejího podílu činí ½, vlastníkem druhé poloviny je žalovaný. Žalovaný má dále v zaniklém společném jmění manželů stavbu bez čp/če na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalovaný užívá bez právního důvodu společnou věc, tedy výše uvedené nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu. Z tohoto důvodu vzniká žalovanému povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení za toto nadužívání, jehož výše odpovídá výši obvyklého nájemného. Žalobkyně požaduje zaplacení bezdůvodného obohacení za dobu od 30.1.2020 do dne podání žaloby (do 31.7.2021), tedy za dobu 18 měsíců, když za každý měsíc požaduje k úhradě částku 10 000 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Žalobkyně při tomto jednání setrvala na svém postoji. Žalovaný uvedl, že není pravdou, že by nadužíval společné nemovitosti. Co se týče rodinného domu, tento má dvě podlaží, on užívá pouze přízemí, kdy průchod z přízemí do prvního patra byl zazděn tak, aby mohlo být patro domu užíváno samostatně. Žalovaná má dále možnost spoluužívat zahradu domu včetně zemědělské usedlosti. Způsob užívání společného majetku má oporu v dohodě o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, kterou uzavřel se svojí bývalou manželkou [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]), a která byla schválena usnesením Okresního soudu Plzeň-jih č.j. [číslo jednací] ze dne 11.2.2004, kterým byl schválen smír mezi žalovaným a jeho bývalou manželkou. Žalovaný dále každoročně platí daň z nemovitosti za celou nemovitost. 4. K vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že nesporuje, že žalovaný užívá pouze spodní patro nemovitosti, nicméně horní patro nemovitosti je samostatně neobyvatelné, když zde není sociální zařízení. Ohledně zemědělské usedlosti pak z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že tato je ve spoluvlastnictví žalovaného a jeho bývalé manželky. Ve svém písemném vyjádření ze dne 2.2.2022 žalobkyně dále uvedla, že dle jejího názoru usnesení Okresního soudu Plzeň-jih č.j. [číslo jednací], o schválení smíru v řízení o vypořádání SJM, nezavazuje žalobkyni a není v řízení relevantní. 5. Z kupní smlouvy ze dne 21.1.2020 ve spojení s výpisem z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že účastníci jsou od 30.1.2020 podílovými spoluvlastníky nemovitostí v k.ú. [obec], konkrétně pozemku parc. č. st. [číslo] se stavbou bez čp/če a pozemku č. parc. st. [číslo] se stavbou [adresa], rodinný dům, každý z účastníků vlastní jednu ideální polovinu nemovitostí. Soud má dále ve věci za prokázané, že na pozemku č. parc. st. [číslo] v k.ú. [obec] stojí stavba bez čp/če (zemědělská stavba), která je v zaniklém SJM žalovaného a jeho bývalé manželky. Z dopisu ze dne 8.2.2021 má soud za prokázané, že tímto byl žalovaný vyzván k placení nájemného ve výši 10 000 Kč měsíčně. Z předžalobní upomínky ze dne 30.5.2021 má soud za prokázané, že touto byl žalovaný vyzván k placení bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč měsíčně. 6. Z usnesení nadepsaného soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 11.2.2004 má soud za prokázané, že tímto usnesením byl schválen smír mezi žalovaným a jeho bývalou manželkou [jméno] [příjmení], kterým došlo k vypořádání zaniklého SJM. Ohledně výše uvedených nemovitostí se strany smíru dohodly tak, že tyto se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalovaného a jeho bývalé manželky s tím, že podíly obou budou činit jednu polovinu. Strany smíru se dále dohodly, že [jméno] [příjmení] bude výlučně užívat obytné podkroví, žalovaný bude výlučně užívat přízemí s tím, že společně budou užívat sociální zařízení v nemovitosti. 7. Ve výše uvedených nemovitostech bylo dne 1.4.2022 provedeno místí šetření. Místním šetřením bylo zjištěno, že rodinný dům [adresa] je dvoupodlažní, přízemí je obydlené, je zde předsíň, sociální zařízení, kuchyň a dva pokoje. Průchod do patra je zazděný. Do patra domu je pak samostatný vstup ze zahrady domu. Patro je neobydlené, jsou zde tři nezařízené pokoje a jedna místnost jako příprava na vybudování sociálního zařízení, které zde však není. Do patra je vyvedena elektrika. K domu přiléhá zahrada, na kterou je přístup z obou částí domu. Na zahradě stojí zemědělská stavba. 8. Dle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Dle § 1121 o.z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Dle § 1122 odst. 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. 9. Dle § 1126 a násl. o.z. ve spojení s § 1746 odst. 2 o.z. (dříve § 51 obč.z.) mají podíloví spoluvlastníci možnost se dohodnout o tom, jakým způsobem budou užívat společnou věc. V uzavřené dohodě nemusí zcela odpovídat rozsah užívání věci velikostem spoluvlastnických podílů spoluvlastníků. Dochází-li k nadužívání věci některým ze spoluvlastníků, může (ale nemusí) být v dohodě upravena kompenzace za takové nadužívání. 10. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4455/2008 je dohoda o užívání společné věci vázána k této věci, nikoli k osobám, které ji uzavřely. Ze shora uvedeného vyplývá, že dohoda spoluvlastníků přechází na právní nástupce účastníků dohody a pouze situace, kdy dojde k podstatné změně poměrů, může vést ke změně dohody. 11. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 503/2011 užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků nebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení. 12. V daném případě má soud za prokázané, že žalovaný se v rámci vypořádání zaniklého společného jmění dohodl se svojí bývalou manželkou [jméno] [příjmení] na tom, že v rozsudku citované nemovitosti připadnou do jejich podílového spoluvlastnictví. Tito se zároveň dohodli na způsobu užívání nemovitostí a to tak, že [jméno] [příjmení] bude výlučně užívat obytné podkroví, žalovaný bude výlučně užívat přízemí s tím, že společně budou užívat sociální zařízení v nemovitosti a zahradu. Dohoda byla schválena dne 11.2.2004 usnesením nadepsaného soudu č.j. [číslo jednací] jakožto smír účastníků v řízení o vypořádání jejich zaniklého SJM. Byť to není v dohodě výslovně uvedeno, vyplývá z ní, že za užívání nemovitosti v rozsahu této dohody si nebudou bývalí manželé vzájemně nic platit. Předmětná dohoda je k dispozici u příslušného katastru nemovitostí, když tato musela být podkladem pro provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalobkyně tedy měla možnost se s dohodou seznámit. Pokud následně převedla paní [jméno] [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech na žalobkyni, přešla na žalobkyni v souladu s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu i práva a povinnosti z této dohody. Žalobkyně proto má v souladu s uzavřenou dohodou právo užívat horní patro nemovitosti a spoluužívat sociální zařízení a zahradu. Provedeným místím šetřením pak bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni v užívání horního patra nemovitosti ani zahrady žádným způsobem nebrání, když patro nemovitosti je vyklizené a nenacházejí se zde žádné věci. Nebylo zjištěno ani to, že by žalobkyni bylo bráněno ve spoluužívání sociálního zařízení v přízemí nemovitosti a zahrady. Z tohoto důvodu soud neshledal důvodné přiznat žalobkyni bezdůvodné obohacení za nadužívání předmětných nemovitostí. Pokud pak žalobkyně ve svých vyjádřeních namítala, že horní patro nemovitosti není zařízené, není zde sociální zařízení ani vytápění, dlužno podotknout, že v tomto stavu žalobkyně předmětné nemovitosti kupovala a s tímto stavem počítala i dohoda o způsobu užívání nemovitostí ze dne 11.2.2004, když v této je výslovně ujednáno, že účastníci budou společně užívat sociální zařízení v přízemí nemovitosti. Stav nemovitosti pak byl pravděpodobně zohledněn i v ceně spoluvlastnického podílu, když z kupní smlouvy ze dne 21.1.2020 vyplývá, že žalobce kupoval předmětný spoluvlastnický podíl za cenu 250 000 Kč. 13. Z výpisu z katastru nemovitostí pak zároveň vyplývá, že patrně nedopatřením nedošlo při vypořádání zaniklého SJM k vypořádání vlastnického práva k budově bez čp/če (zemědělské budově) na pozemku č. parc. st. [číslo] v k.ú. [obec], která zůstala ve spoluvlastnictví žalovaného a jeho bývalé manželky. V praxi se tedy nyní nachází budova ve spoluvlastnictví žalovaného a [jméno] [příjmení] na pozemku ve spoluvlastnictví účastníků. V tomto případě pak soud dal zapravdu žalobkyni, že co do části pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] zastavěné zemědělskou budovou bez čp/če dochází k nadužív