11 C 340/2020-141 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou doručenou soudu dne 24.9.2020 se žalobci [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] [celé jméno původního účastníka] domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] u [obec], jehož součástí je rodinný dům [adresa] v části [územní celek], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též„ Pozemek“). 2. Žalobu odůvodnili tím, že jsou společně s žalovanou vlastníky Pozemku. Žalovaná však své spoluvlastnické právo k Pozemku nikdy nevykonávala a nepodílela se na jeho údržbě. Naproti tomu žalobci základní údržbu Pozemku provádějí. Žalobci se snažili odprodat svůj podíl na Pozemku nejprve třetí osobě ([jméno] [příjmení]) a následně pak přímo žalované. K uzavření kupní smlouvy však nedošlo, když mezi účastníky nebyla shoda ohledně kupní ceny Pozemku. Žalobci nemají zájem dále setrvávat v podílovém spoluvlastnictví. Navrhli proto jeho zrušení a vypořádání tak, že Pozemek bude přikázán do jejich vlastnictví a žalované bude vyplacena cena jejího podílu určená znaleckým posudkem. 3. V průběhu soudního řízení došlo k úmrtí žalobce [celé jméno původního účastníka]. Usnesením nadepsaného soudu č.j. [číslo jednací] byla schválena dohoda dědiců, dle které spoluvlastnický podíl zemřelého [celé jméno původního účastníka] přešel na ostatní žalobce, tedy na [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. V řízení bylo proto pokračováno s těmito žalobci. 4. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání žalobci setrvali na podané žalobě. Žalobci dále doplnili, že o koupi Pozemku má zájem dcera žalobce [celé jméno žalobce], která si chce dům na Pozemku zrekonstruovat. Pozemek by tak zůstal v rodině. Žalovaná ve věci uvedla, že souhlasí se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, když toto považuje shodně jako žalobci za nefunkční. Na rozdíl od žalobců však navrhla, aby byl Pozemek přikázán do vlastnictví žalované a žalobcům vyplacen vypořádací podíl. Všichni účastníci pak shodně uvedli, že Pozemek není možné reálně rozdělit, když dům na Pozemku je fakticky bytovou jednotkou o velikosti 2 + 1, která může sloužit k uspokojení bytových potřeb pouze jedné rodiny. Tuto není možné dále dělit. Všichni účastníci dále navrhli, aby byl ve věci vypracován znalecký posudek znalcem jmenovaným soudem. 5. Soud má z výpisu z katastru nemovitostí, z kupní smlouvy ze dne 15.12.2017 a z usnesení nadepsaného soudu č.j. [číslo jednací] za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] u [obec], jehož součástí je rodinný dům [adresa] v části [územní celek], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], když žalobce [celé jméno žalobkyně] vlastní podíl o velikosti [číslo], žalobce [celé jméno žalobce] vlastní podíl o velikosti [číslo], žalobce [celé jméno žalobce] vlastní podíl o velikosti [číslo] a žalovaná vlastní podíl o velikosti [číslo]. Z mailové komunikace mezi účastníky a jejich právními zástupci má soud za prokázané, že účastníci se již v minulosti snažili dohodnout ohledně vypořádání podílového spoluvlastnictví, k uzavření dohody však ani ke dni vyhlášení rozsudku nedošlo. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] – [číslo] ze dne 2.3.2022 (znalce jmenovaného soudem) ve spojení s výslechem tohoto znalce má soud za prokázané, že hodnota Pozemku činí 1 500 000 Kč. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že svědkyně je dcerou žalobce [celé jméno žalobce], sestřenicí žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a neteří žalobce [celé jméno žalobce]. Pozemek je nemovitostí po prarodičích svědkyně, svědkyně tam jezdila jako dítě. Měla by zájem ještě se svojí sestrou Pozemek od žalobců odkoupit a dům na Pozemku zrekonstruovat. Chce, aby Pozemek zůstal v rodině. Z výpisu ze zvláštního účtu úschovy právní zástupkyně žalobců má soud za prokázané, že žalobci složili na tento účet částku ve výši 206 250 Kč za účelem vyplacení vypořádacího podílu žalované. 6. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví. 7. Dle § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 8. Dle § 1143 o.z. nedohodnou li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 9. Dle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 10. Dle § 1144 odst. 2 o.z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 11. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 12. V souladu s výše uvedeným došel soud k závěru, že žalobci se oprávněně domáhají zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, když na těchto nelze oprávněně žádat, aby v podílovém spoluvlastnictví setrvali. 13. Soud se dále zabýval možností reálného rozdělní Pozemku mezi žalobce a žalovanou a došel k závěru, že toto není možné. Oba účastníci shodně uvedli, že dům na Pozemku je bytovou jednotkou o velikosti 2 + 1 a je dále nedělitelný. 14. Soud proto došel k závěru, že jediným možným řešením je přikázání věci za náhradu některému ze spoluvlastníků. Za situace, kdy o nabytí věci měli zájem jak žalobci tak i žalovaná, bylo nutné posoudit, kterému ze spoluvlastníků bude Pozemek přikázán do vlastnictví. Po zvážení všech okolností pak soud rozhodl o přikázání Pozemku do vlastnictví žalobců, když v jejich prospěch svědčí zejména velikost spoluvlastnického podílu (žalobci společně vlastní [číslo] Pozemku, žalovaná pouze [číslo] Pozemku), dále pak i skutečnost, že v případě žalovaných se jedná o rodinný majetek (Pozemek původně vlastnili rodiče žalobce [celé jméno žalobce]) a žalobci mají zájem o to, aby Pozemek zůstal v rodině (viz výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]). Soud dále zohlednil i skutečnost, že žalobci doložili na rozdíl od žalované výpisem z účtu svoji připravenost vyplatit žalované vypořádací podíl za přikázání Pozemku do jejich vlastnictví. V souladu s návrhem žalobců pak soud přikázal Pozemek do spoluvlastnictví žalobců tak, že spoluvlastnický podíl žalované bude mezi žalobce rozdělen rovným dílem. Výši vypořádacího podílu pak soud vypočetl z ceny Pozemku ve výši 1 500 000 Kč, kterážto vychází z ocenění pozemku znalcem [titul] [celé jméno znalce] [číslo] z této částky představuje 206 250 Kč, z této částky každý ze žalobců zaplatí žalované 1/3, tedy částku 68 750 Kč. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobci byli v řízení úspěšní, mají proto nárok na plnou náhradu nákladů soudního řízení. Náklady soudního řízení soud vypočetl na částku 65 112 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, odměny advokáta za 5 úkonů právní služby po 9 140 Kč dle § 7 bod 6, § 8 odst. 5 a § 11 advokátního tarifu (žalobci vystupovali v řízení jednotně jako jeden spoluvlastník, soud proto pro účely výpočtu odměny advokáta neužil ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu) (převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, účast u ústního jednání ve dnech 18.11.2021, 21.4.2022 a 19.7.2022), pěti režijních paušálů po 300 Kč, DPH ve výši 9 912 Kč a zaplacených nákladech na vypracování znaleckého posudku ve výši 3 000 Kč.