23 C 94/2022-16 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím, a to jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč s odůvodněním, že žalovaná se v [obec] dne 23. 8. 2021 na lince tramvaje [číslo] provozované žalobkyní neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a jízdné a přirážku k jízdnému dobrovolně neuhradila. Žalované byly v souladu s ustanovením § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Na základě postupu při doručování písemností podle ustanovení § 49 a násl. o.s.ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalované doručeny, i když se o nich nedozvěděla. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalované je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. Na základě Hlášení o provedené přepravní kontrole [číslo] má soud za prokázané, že žalovaná se ve výše uvedeném dni neprokázala platným jízdním dokladem při použití prostředku hromadné dopravy provozovaného žalobkyní na lince tramvaje [číslo]. Jízdné ani přirážka k jízdnému nebyla žalovanou na místě ani následně zaplacena. Na základě listinných důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě žalovaného nároku, dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaná žalobkyni dluží za jízdné a přirážku k jízdnému žalovanou částku. Tím, že žalovaná použila dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě osob. Ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ustanovení § 18a odst. 2 písm. a) a c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, společně s ustanovením § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5, 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, konstatuje, že cestující je povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif a na výzvu pověřené osoby (v tomto případě se jednalo o přepravního kontrolora, který je vybaven kontrolním odznakem nebo průkazem) je cestující povinen se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdným dokladem, může přepravní kontrolor vyžadovat od cestujícího osobní údaje a následně vymáhat zaplacení jízdného s přirážkou. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách a nesmí přesahovat částku 1 500 Kč. Dle ustanovení § 7 odst. 5 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a podle Smluvních přepravních podmínek PID žalobkyně je žalovaná povinna uhradit za jízdu bez jízdního dokladu cenu jízdného v celkové výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nikterak nezpochybnila tvrzení žalobkyně, dospěl soud ke skutkovému závěru, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o přepravě, a že žalovaná neuhradila stanovené jízdné a dluží tak žalobkyni částku 1 520 Kč. Co se týče požadovaných úroků z prodlení, soud nároku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyhověl podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když sazbu úroků z prodlení shledal v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná svůj dluh řádně a včas ve stanovené lhůtě nezaplatila a následující den se tak ocitla v prodlení s plněním dluhu. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, které představoval zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dva úkony ve výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.