25 C 103/2022-12 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 2 423 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (původně společnost [právnická osoba]) a žalovaným dne 29. 11. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a to zejména z pojistné smlouvy [číslo] všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a upomínek k zaplacení dlužného pojistného vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 29. 11. 2018 uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, kdy se konkrétně jednalo o vozidlo [značka automobilu] [příjmení], [registrační značka] Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 7 170 Kč. Žalovaný nezaplatil dle tvrzení žalobkyně pojistné ve výši 2 423 Kč. Pojištění zaniklo dne 18. 3. 2020. Dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. zaniká pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle § 1970 o. z. je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Výše úroků vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podaná důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako pojistník uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně pojistnou smlouvu pro produkt povinné ručení. Smlouva zanikla podle § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy z důvodu neplacení pojistného, když byly splněny zákonné požadavky pro zánik pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Pojistitel má podle § 2758 odst. 1 o. z. právo na pojistné za pojistnou dobu, tedy ve výši 2 423 Kč, když výše pojistného byla vypočtena jako poměrná část sjednaného ročního pojistného. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Co se týče zákonného úroku z prodlení, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení z dlužného pojistného ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení z dlužného pojistného za období od 19. 3. 2020 (tedy ode dne následujícího, kdy došlo k zániku pojistné smlouvy) do zaplacení a soud nárok žalobkyně uznal jako oprávněný. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 423 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a. t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.