25 C 115/2022-28 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 5 284,82 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že dne 29. 12. 2020 ve výpravní budově ŽST [obec] žalovaný úmyslně poškodil skleněnou výplň dveří čekárny vlakového nádraží ČD, čímž způsobil škodu na majetku žalobkyně. Žalovaný způsobenou škodu ve výši 5 284,82 Kč žalobkyni neuhradil, a to ani po výzvě k úhradě a ani po zaslané předžalobní upomínce. 2. Žalovanému byly v souladu s § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) doručovány soudní písemnosti na adresu evidovanou v informačním systému. Na základě postupu při doručování písemností podle § 49 a násl. o. s. ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalovanému doručeny. 3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován z § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože k tomu byli vyzván usnesením ze dne 17. 8. 2022, a proto soud v rozhodnutí mohl vycházet pouze z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Jednáním žalovaného došlo dne 29. 12. 2020 v prostorách výpravní budovy ŽST [obec] k úmyslnému poškození skleněné výplně dveří čekárny vlakového nádraží [anonymizováno] drah. Tímto svým jednáním způsobil žalovaný dle faktury [číslo] ze dne 4. 3. 2021 žalobkyni škodu ve výši 5 284,82 Kč. Žalovaný byl k úhradě škody vyzván výzvou k úhradě ze dne 21. 1. 2022 a následně na základě urgence nezaplacené škodní události ze dne 28. 2. 2022. Na výzvy žalovaný nereagoval. Posledním mimosoudním pokusem žalobkyně o úhradu dlužné částky byla předžalobní upomínka ze dne 20. 4. 2022, na kterou však žalovaný rovněž nereagoval a která se vrátila žalobkyni jako nedoručená, i přesto, že byla žalovanému dle dodejky zaslaná na adresu trvalého pobytu. 5. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 6. Předloženými listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyni byla protiprávním jednáním žalovaného způsobena škoda na majetku, za kterou žalovaný ve smyslu citovaného zákonného ustanovení odpovídá. Žalovaný však i přes výzvy žalobkyni neuhradil ničeho. Soud proto žalobu shledal jako důvodnou a zcela jí vyhověl, a to včetně úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a odměny za dva úkony po 300 Kč, které soud přiznal v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.