6 C 37/2022-55 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 1 441 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 1.8.2020 do 6.11.2020, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 1.8.2019. Žalovaný se k věci vyjádřil. Uvedl, že si je vědom, že nějakou dlužnou částku vůči žalobkyni má. Žádnou upomínku však od žalobkyně nikdy neobdržel. Zřejmě byla zasílána žalovanému na adresu v [obec], kde již několik let nežije, když žije v [obec]. V minulosti žalobkyni kontaktoval, zda může uhradit dluh ve splátkách, avšak neobdržel od žalobkyně žádnou odpověď. S výší částky 1 441 Kč žalovaný nesouhlasil a taktéž nesouhlasil s vyčíslením náhrady nákladů řízení. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Smlouvou [číslo] bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 1.8.2019 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla. Jednalo se o vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno roční ve výši 2 825 Kč. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů vyplývá, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 1.8.2020 do 6.11.2020. Pojistná smlouva výše uvedená zanikla dne 6.11.2020, jak vyplynulo ze zániku pojištění, z důvodu nehrazení pojistného. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění uplynutím této lhůty. Podle § 2782 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podaná důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako pojistník uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo komplexní pojištění vozidla. Smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného podle § 2804 o. z., tedy z důvodu neplacení pojistného. Pojistitel má podle § 2758 odst. 1 o. z. právo na pojistné za pojistnou dobu, tedy na zaplacení pojistného za dobu od 1.8.2020 do 6.11.2020 ve výši 1 441 Kč, když součástí žalované částky je též upomínka ve výši 300 Kč na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku smlouvy a upomínka ve výši 300 Kč na dlužné pojistné po zániku pojištění. Pokud se týká zákonného úroku z prodlení, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení z dlužného pojistného dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti tohoto pojistného. Jelikož žalobkyně v žalobě požadovala zákonný úrok z prodlení za období od 7.11.2020 do 24.6.2021 v kapitalizované výši 75 Kč, soud tomuto nároku žalobkyně vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 441 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.