8 C 288/2021-31 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 25. 10. 2021 domáhala rozhodnutí soudu, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 2 563 Kč představující náklady odborného lékařského vyšetření žalovaného uskutečněného v důsledku dopravních kontrol žalovaného ve dnech [datum] a [datum]. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. Na základě listinných důkazů, a to konkrétně úředních záznamů [stát. instituce], [číslo jednací] [číslo] ze dne 30. 10. 2020 a [číslo jednací] [číslo], žádostí o lékařské a toxikologické vyšetření ze dne [datum] a ze dne [datum], výsledku chemicko-toxikologického vyšetření ze dne [datum] a ze dne [datum], vyúčtování nákladů za dopravu, faktury [číslo] ze dne 9. 11. 2020, faktury č. [anonymizováno] ze dne 6. 8. 2021, faktury [číslo] ze dne 3. 3. 2021 a faktury [číslo] ze dne 25. 2. 2021, výpisů z účtu a výzvy k úhradě ze dne 23. 8. 2021 vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný se ve dnech [datum] a [datum] po předchozí výzvě Policie ČR podrobil orientačnímu testu na přítomnost omamných látek v těle, který vyšel pozitivně. Následně byl vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, které podstoupil dne [datum] v [právnická osoba] a dne [datum] podstoupil lékařské vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu v [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] V souvislosti s uvedenými vyšetřeními byly žalobkyni fakturovány částky 639 Kč a 595 Kč za lékařské vyšetření a částka 720 Kč a 360 Kč za toxikologické vyšetření moči. Žalovaný byl v obou případech do zdravotnického zařízení převezen hlídkou Policie ČR, náklady na převoz byly žalobkyní vyčísleny částkou 134 Kč a 118 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky v celkové výši 2 563 Kč vyzván dopisem ze dne 23. 8. 2021, v němž mu byla stanovena patnáctidenní lhůta k úhradě, doposud však neuhradil ničeho. Podle ustanovení § 24 odst. 2 a 5 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon“) prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření a toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření a toxikologického vyšetření vznikly. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona také náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. S ohledem na výše uvedené skutečnosti byla žaloba shledána jako důvodná, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že se žalovaný v průběhu dopravních kontrol podrobil orientačním testům na přítomnost omamných látek v těle, které mu vyšly pozitivně a následně byl Policií ČR vyzván k podstoupení odborných lékařských vyšetření. V souladu s výše citovaným ustanovením § 24 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek je proto žalovaný povinen uhradit náklady spojené s vyšetřením, které žalobkyně uplatnila ve výši dané zákonem č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ve spojení s vyhláškou č. 358/2019 Sb. v částce 2 563 Kč. Žalobkyně má nárok na úhradu nákladů za vyšetření, které hradila za žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný dluh vůči žalobkyni přes výzvu dobrovolně neuhradil, proto mu soud uložil tuto povinnost tímto rozhodnutím. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož úspěšný žalobce má právo na plnou náhradu nákladů řízení v návaznosti na § 151 odst. 3 o. s. ř., tj. za dva úkony po 100 Kč. Výrok o povinnosti zaplatit soudní poplatek je odůvodněn ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatků osvobozen. V daném případě je žalobce osvobozen od povinnosti zaplatit soudní poplatek dle zákona o soudních poplatcích, a tudíž na žalovaného přešla povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků. Poplatek bude zaplacen na účet soudu [číslo] [variabilní symbol].