8 C 358/2021-20 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 14 080 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 31. 10. 2018 mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 31. 10. 2018 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 2 080 Kč s datem splatnosti do 30. 11. 2018 Celkem tak měl žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 10 080 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně, když na uvedenou pohledávku žalobkyně ničeho neuhradil. Žalobkyně též požaduje po žalovaném částku 4 000 Kč představující smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za upomínky, když žalovanému bylo zasláno celkem 5 upomínek. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Jelikož žalovaný uzavřel dne 31. 10. 2018 smlouvu o zápůjčce a vyčerpal částku 8 000 Kč, vznikl mu podle smlouvy o zápůjčce povinnost zapůjčenou částku spolu se sjednaným poplatkem ve výši 2 080 Kč vrátit. Protože žalovaný úvěr včas nesplatil, obrátila se žalobkyně se svojí pohledávkou na soud a uplatňuje tak po žalovaném úhradu jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru, jakožto smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 080 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.